Články

přeposlat článek tisknout
SEDNA, LAMBS, VANGUARD, EMBRACE THE DARKNESS

SEDNA, LAMBS, VANGUARD, EMBRACE THE DARKNESS

  • kdy: 5.9.2017
  • kde: Brno, Melodka

Tenhle minimalismus a důraz na atmosféru na člověka působí mnohem více než jakýkoliv pokus o epično.

Tento report pojmu trošku jinak. Jednak jsem si akci zaplatil a navštívil jsem jí, upřímně, hlavně kvůli italské post-black/sludge kapele Sedna, a jednak jsem kapely hrající před Italy viděl mnohokrát, proto shrnu celý večer stručněji - přece jen, na akci jsme byli/nebyli a lítali neustále ven, abychom si zkrátili čekání na hlavní hřeb večera, který pro mě navazoval na vynikající večer s Anomalií. Sedna je, stejně jako Anomalie, kapelou se silnou atmosférou a důrazem na ty ponuřejší emoce, jen jde ještě o syrovější a depresivnější hudbu, která působí značně chladněji.

Předem říkám, že oba koncerty považuji za nejsilnější zážitek tohoto roku. Ano, píši to pod vlivem své záliby v tomto žánru, takováhle muzika se mnou neuvěřitelně hne, jenže obě skupiny opravdu umějí hrát a svoji muziku podat ještě lépe než na deskách. Vyniká tak vše mnohem více, veškeré emoce, i atmosféra.

Embrace the Darkness z Kuřimi otevřeli večer pro už poměrně slušně zaplněný sál, který obsahoval, tak jako v případě koncertu Anomalie, spíše neznámé lidi, kteří podle mého z Brna nepocházeli, a na to, že bylo úterý, byla Melodka lidskou existencí slušně pokrytá. Kuřimští melodičtí doom/deathmetaloví snílci zahráli svůj klasický set plný romantické a snové atmosféry, výrazné melodiky a emotivního growlu forntmana Setha. Jejich budování nálad bylo na start večera příjemné, jiskřivou energií večer pak okořenili následní Vanguard. Melodičtí deathmetalisté jsou žánrově mimo mě a většinu času jsem strávil před klubem, ale i tak mi to nedalo a Vanguardy jsem šel na chvíli čeknout. Energická, technicky zdatně zahraná, nikterak originální hudba, ale zahraná od srdce splňuje i vyšší nároky na melodický death. Kontrast melancholiky EtD a energie Vanguard mě bavil. Lambs z Itálie se prezentují jako gloom metal, jednalo se však o crust. Set jsem rovněž viděl jen z části. Nakonec celkem lituji, protože počínání smečky bylo strhující. Uřvaná hudba s důrazem na naštvané emoce s občasnými post-metalovými kytarovými harmoniemi. A zvuk na Melodce má vůbec cenu zmiňovat? Obdivuji klub za to, co pro kapely dovede v rámci něj udělat.

SednaI když na set Sedna ideální nebyl, hlavní bod programu však byl natolik strhujícím zážitkem, že jsem nad touto drobností mávnul rukou. Občas se totiž docela ztrácel vokál sympatické baskytaristky. Byla za zbytkem a především za hlavním zpěvákem slyšet podstatně méně a člověk se na ní musel více soustředit. Líbí se mi však kontrast jejího více nakřáplého depresivního hlasu a žalostného křiku frontmana. Jeho projev byl to, co mě dostávalo do kolen. Místy jsem byl při poslouchání jeho bolesti v hlase nepříčetný. Do toho bravurně odehraná instrumentální složka, která stavěla na sludge/doom/blackovém základě s občasnými odchylkami až k tichému post-rocku, při němž v klubu často byla naprostá tma.

A pokud byla světla, tak pouze malá zlatě svítící zezadu pódia, díky nimž diváci mohli vidět jen obrysy a některé části aktérů. Celé tohle vizuální minimalistické představení dávalo hudbě něco navíc. Atmosféru jakou jsem snad ještě nezažil. Sedna podle mého nepatří do světla, nepatří na slunce na žádném festivalu. Sedna má velmi dlouhé skladby (hráli tuším jen tři? Nevím přesně, byl jsem celou dobu v transu), Sedna hrála téměř bez mluvení, Sedna ze skladeb dokázala vytvořit ucelenou atmosférickou stěnu. Nejsilnější momenty přicházely v naléhavé Mountains of Creation, kde jsem díky dramaticky emotivním vokálům obou zpěváků padal na hubu.

Koncert utekl, jakoby začal před pěti minutami a já byl fakt jak omráčený z toho, co jsem právě zažil. Podobné kapely mající důraz na atmosféru hltám jedním dechem, ale tohle bylo pro mé uši a oči vyloženě něco. Tenhle minimalismus na člověka zapůsobí mnohem více než jakýkoliv pokus o epično. Jejich komorní, uzavřená a působivá hudba byla naprosto skvěle zahraná a zahlodala se mi hluboko do mysli. Pevně doufám, že Sednu v ČR ještě uvidíme!

Jiné názory


Přispěj do diskuze

Načíst jiný

Brát s rezervou, je mi jasné, že by mě kapela bavila i na světle a vím, že byli na CDF skvělí podle reakcí. Určitě bych byl nadšený i tak, ale tahle atmosféra tomu dala něco navíc. Nikdy jsem nezažil takhle pojatý koncert, takže jsem nadšen ještě dvakrát tolik než lidi, co jsou třeba zvyklý na podobné atmosférické záležitosti. Jak mile tu budou nebudu váhat půjdu ať to bude kdekoliv. Mohli by jet třeba turné s Entropia a Downfall of Gaia, to by byla smrt :-D Jdu snít dál :-D

"Sedna podle mého nepatří do světla, nepatří na slunce na žádném festivalu." - blbost. Samozřejmě, ve tmě, kde vyniknou jejich bílé reflektory, které na koncertech používají, to má ještě silnější atmosféru, ale i na MGCDF, kde hráli svůj první koncert za světla vyloženě na pařícím slunci, to bylo výborné a lepší než většina ostatních kapel.
Jinak jo, i díky tomu, že jsem (spolu-)pořádal některé jejich koncerty a několikrát jsme spolu hráli, jsem měl šanci Sednu vidět už čtyřikrát a vždycky parádní. Sice se nejedná o nic originálního, ale s post-blackovou atmosférou umí pracovat velmi dobře, plus Mattia sype jak cyp a jsou to i skvělí lidé. Vzhledem k jejich častému koncertování u nás určitě brzy opět zahrají.

aktuálně

diskuze