Články

přeposlat článek tisknout
RUSSIAN CIRCLES, HELEN MONEY

RUSSIAN CIRCLES, HELEN MONEY

  • kdy: 20.11.2016
  • kde: Praha, Lucerna Music Bar

Russian Circles prokázali, že na velkou hudbu stačí kapela o třech lidech.

Post-rockový žánr je už dávno mimo mě, až na pár výjimek, tedy těch kapel, s kterýma jsem ten žánr začal a vlastně i skončil. Těch pár jmen má jedno společné - nejsou typickým post-rockem dle žánrových pravidel. Možná právě proto se tyto kapely v mé, byť vzdálené, pozornosti udržely, a protože Russian Circles vydali letos novou desku, která mě opět oslovila, nebyl důvod váhat k nedělní návštěvě pražské zastávky.

Helen MoneyAle popořadě. Kolem deváté v roli předskokana nastoupila Helen Money. Z PR ke koncertu jsem špatně pochopil, že bude mít doprovod, ale nastoupila osamocena, k ruce jen cello a spousty krabiček, se kterýma si naprosto vystačila. Mustr byl ale trochu generický. Nahrála pár smyček a na ty přidávala další party, což bylo nejpůsobivější v kontrastu tvrdších poloh s těmi nejniternějšími tahy smyčcem. Bohužel jednotlivé skladby na mě působily trochu nedodělaně. Když už jsem se dostával na notu a čekal větší gradaci, nebo vlastně cokoliv, skladba skončila. Byla to hrozná škoda, protože potenciál to mělo ohromný. Přes to málo ale bylo spojení tohoto nástroje s aplikací všemožných mašinek impozantní. Nejvíce údivu vzbuzovala Helen hrou, odborníci odpustí, „kytarovým trsem“, kdy její klasický nástroj produkoval velmi solidní kytarové stěny. Působivé.

Stejně jako Pelican, kteří se tu zjevili na jaře, i Russian Circles jsem na delší dobu pustil z dohledu. Zatímco první zmiňovaní se tu objevili po osmi letech, ti druzí tu jsou jako doma. Od mého naposled navštíveného koncertu vcelku „vyrostli“, a pokud zůstanu jen v Praze, přes kluby jako Matrix, Podnik, Meet Factory zamířili protentokrát do Lucerny Music Baru. V tuto neděli je k mému milému překvapení čekalo velmi početné publikum. Začíná se samozřejmě z aktuální nové desky Guidance skladbou Asa, která svým rozpoložením funguje jako intro; prozatímní a jemně vyhrávané tóny před bouří, která vzápětí propukne. Po úvodní skladbě se i nadále vybírá z novinky a to skladbou Vorel. „Kroužky“ zvolili víc než dobře, po třech albech opustili svého dvorního producenta Brandona Curtise a jeho místo zaujal Kurt Ballou, jenž pro kapelu stvořil velmi mohutný a nejmetalovější zvuk v jejich historii vůbec. To se promítlo i do koncertu. Písně z průřezu diskografie (čerpalo se ze všech alb) dostaly jednotný ráz, k čemuž dochází samozřejmě vždy při živém provedení, ale právě díky tomuto uchopení zvuku z poslední nahrávky set tento večer působil až hodně „metalově“. Ale Russian Circles nejsou žádná ořezávátka a jejich pojetí post-rocku míří spíše do tvrdších vod tohoto žánru, to ale neznamená, že neumí přijít s jemnou melodií. Bylo jich však jak šafránu, ale o to víc kontrastovaly s hlavním proudem energické instrumentální hudby. Samotné hráčské trio Russian Circlespůsobilo hodně uvolněně, byl to taky poslední koncert celého tour, a tak trochu i „nepřítomně“. Snad jako by byli dalšími diváky a hudba skrze jejich aparáty jen tak plynula. Velmi civilní až komorní přístup v kontrastu jejich hudby. Tomu odpovídala i strohá stage, kde hlavně světelnou část představení je třeba vychválit. Ve velké míře si vystačili pouze se světly, které šly zpoza jednotlivých hráčů.

Russian Circles se nezměnili, stále dokáží jemně balancovat na hranicích různorodých emocí a nálad, umí to podat posluchačům bez jakýchkoli póz a přes veškerou „hrubost“ jejich hudby navodit výjimečnou atmosféru. Z koncertu s jasnou českou stopou (písně Vorel a Mládek) zákonitě musel každý, včetně mě, odcházet spokojený.

Setlist: Asa, Vorel, Deficit, 309, Afrika, Harper Lewis, 1777, Calla, Mládek, Youngblood

Video by Mr.Scully

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

aktuálně

diskuze