Články

přeposlat článek tisknout
PROFANATICA, DEMONOMANCY, BAHRATAL

PROFANATICA, DEMONOMANCY, BAHRATAL

  • kdy: 21. listopadu 2019
  • kde: Praha, 007

Přímý kontakt s kapelou, dobře pařící fanoušci, super zvuk a Profanatica ve skvělé formě. Co více si přát?

Počtvrté v Praze za poslední tři roky a dokonce pošesté, když počítám i zahraniční akce. To už přeci musí člověka přestat bavit, ne? Ani hovno! Když přijede Profanatica, tak je návštěva koncertu pokaždé povinnost. Zvlášť, když Ledney a spol. letos vydali tak dobrou desku jako je Rotting Incarnation of God. Navíc Kreas Promotion, kteří čtvrteční akcí ukončili svou letošní sérii 18 koncertů, třeba podporovat, jak to jde. Tak hurá na Strahov, kurva!

BahratalVečer zahájili místní Bahratal a jsem fakt rád, že roli předskokana ze všech možných kapel dostali zrovna oni. Jednoduše proto, že se na tenhle koncert fakt hodili. Jejich punkový black z letošního EP Lágry všem navíc považuji za jednu z nejzajímavějších věcí, co letos v Česku vyšla. Naživo jim to taky šlapalo dobře a jednoho fanouška se jim dokonce podařilo fakt slušně rozpařit. Drží se hodně old-schoolových riffů a úderného rytmu, místy se nebojí ani zasypat a energii jejich hudba rozhodně nepostrádá. Jediné, co mi na koncertě úplně nesedělo, byl vokál. Na nahrávce je docela ok, ale naživo byl zbytečně přebasovaný a než jako řev zněl spíše jako hardcorové huhlání, což mě trochu sralo. Na tomhle trochu máknout, a mohli by být super jako třeba Sněť nebo Vole, kde někteří členové Bahratal mimo jiné taky působí. Třeba Síla hmyzích proteinů je slušně nakopnutý song a jistý potenciál tu rozhodně je.

DemonomancyDalší přišli na řadu italští Demonomancy, kteří s Profanaticou jedou celé turné. Ti se naživo zaměřili především na songy z loňské desky Poisoned Atonement. Jedná se o celkem poctivý načernalý death metal, který sem tam zabrousí i do bestiálnějších poloh. Rozhodně se ale jedná o méně warmetalovou nahrávku než jejich šest let starý debut Throne of Demonic Proselytism, z kterého ve čtvrtek skoro vůbec nehráli. I tak to ale Demonomancy dobře šlapalo a třeba takový song The Last Hymn to Eschaton byl fakt super, klipovka The Day Of The Lord taky dost v pohodě. Nejslabším prvkem kapely byl ale zase vokál. Konkrétně hlas kytaristy, který se staral o většinu linek. Bubeník s basákem sice taky řvali a jejich growl byl podle mě mnohem lepší. Žel hlavnímu zpěvákovi spíše jen sekundovali, než aby převzali důležitější roli. I tak jsem ale se svým prvním setkání s Demonomancy dost spokojený a ti, kteří je viděli už poněkolikáté, dokonce tvrdili, že tenhle koncert byl asi ze všech nejlepší.

ProfanaticaI kdyby ale byly předkapely sebelepší, bylo předem jasné, že hlavní hvězdou večera je Profanatica. Ti, kdo ji viděli například loni před Watain, tak moc dobře ví, že tato trojice dovede s přehledem nakopat prdel ostatním kapelám, i když hraje jako první před většími jmény. Jasně, je třeba být ochotný přistoupit na pravidla hry a nebát se na koncertě snížit IQ až někam k hodnotám uslintané idiocie (© Metacyclosynchrotron), abyste si tenhle hudební primitivizmus užili. Nikdo mi ale v životě nenamluví, že tahle kapela není naživo naprosto geniální a nemá koule jako prase. A je navíc úplně jedno, že hraje furt ty samé songy ze začátku devadesátých let. Jo, dal bych si strašně rád set poskládaný z Disgusting Blasphemies Against God, Thy Kingdom Cum nebo z letošní desky. Když ale Profanaticazazní Weeping in Heaven, Jehovah Fading a Fuck the Messiah, tak to prostě ke spokojenosti stačí. Dokonce jsem tentokrát dával pozor, a mohu potvrdit, že i Unto Us He is Born hraje Ledney dle verze z The Grand Masters Session a na rozdíl od Profanatitas de Domonatia nechybělo geniální: „Cunt, asshole, cock!“ Zvukově to jinak bylo na Sedmičce samozřejmě hovně v pořádku, basa drtila a vokál měl echo až někam do prdele. Už si tuhle trojici pamatuju i s brutálnějším zvukem, ale zase plus, že vše bylo dobře čitelné. Co ovšem dělalo strahovský koncert o dost lepší než většinu předchozích, byl přímý kontakt kapely s diváky. Kdo zde někdy byl, ví, že pódium téměř neexistuje a na kapelu si doslova můžete sáhnout. Když k tomu připočítám fakt, že zde po Prague Death Massu byli nejaktivnější návštěvníci, co si z koncertů Profanaticy pamatuji, odnesené šrámy na duši i na těle nelze vnímat jinak než pozitivně.

ProfanaticaVe výsledku tedy opět absolutní spokojenost. „I vomit on god’s child“ a další blitky prostě Profanatica naživo prezentuje perfektně a díky borcům z Kreas za další možnost si tyhle rouhačské sračky znovu na koncertě poslechnout. Kreas mimochodem na další rok chystají další super koncerty. Hodně z nich bude teprve potvrzeno, ale už teď si mohou fanoušci death metalu do kalendáře zapsat Bastard Grave v lednu a Hyperdontia v květnu. Tak neseďte doma na prdeli a běžte je podpořit! Koncerty, které organizují, totiž vždycky stojí za to.

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

Zatím nikdo nepřispěl do diskuze

aktuálně

diskuze