Články

přeposlat článek tisknout
PRAGO UNION

PRAGO UNION

  • kdy: 16.10.2010
  • kde: Brno, dvůr Jazzové kavárně Podobrazy

Kato na stage vylezl až někdy v devět, takže po hodině čekání bylo publikum trochu ztuhlý a rozcvičit ho pomocí malejch chrčících repráčků dalo trochu práce, ale s tímhle Kato nemá po pár peckách problém a z obligátního „Prago, pyčo“ se hned stává Brno. Sehranost s novým DJ Marem byla po půl roce koncertování v pohodě, i když timing se sem tam ještě pořád dal zlepšit a Marovi chybí jistota na zdvojovanejch hlasech. Navíc v první půlce toho nebylo ze samplů a beatů moc slyšet přes Katův majk, ale to bylo jen dobře, protože se člověk ještě víc soustředil na lyriku a díky tomu si všiml dalších vynikajících obratů.

report_1114_px1

Hip-hop na Mjc nemíváme často a navíc jsem se chystal obě alba Prago Union recenzovat, ale nedokopal jsem se k tomu. Proto uvedu report krátkou procházkou do historie kapely, aby každej věděl, odkud vítr fouká. Může bejt, že tam mám díry, jelikož mě hip-hop nezajímá, ale pro základní představu by to mělo stačit.
V našich končinách existuje jen jeden člověk, kterej by dostal mou prdel na hip-hopovej koncert – dle mýho národní umělec Adam Svatoš aka Kato (Deph/Def/Doktor Slovo). Poslouchám ho už asi patnáct let, od doby, kdy mi naši neprozřetelně dali k šestým narozeninám originál kazetu …A nastal chaozz, která silně prohloubila moji tehdejší zálibu ve sprostých slovech a učinila mě tak nepopulárním mezi rodiči spolužáků ze školky. Došlo to tak daleko, že jsem k některým už pak nemohl chodit pařit Doom :)
S odstupem let se tahle deska pořád dá (s velkou dávkou nostalgie) poslouchat, i když je hrozně dětská a naivní. Za to z ní ale čiší upřímnost a ve svý době byly i ty samply a beaty děsná pecka. Může bejt, že ne taková jako WWW, který tu taky byli dřív, ale ti neudělali onen zásadní krok, kterej udělal Deph: podepsání smlouvy s major buřt labelem (ve skutečnosti to za něj museli podepsat rodiče, protože mu bylo šestnáct nebo sedmnáct). Dál už to znáte, do hitparád díra jak do prdele, drogy a Tereza Pergnerová, což byl jasnej začátek konce. Po pár slabejch kusech Chaozz končí a o Dephovi je slyšet akorát tolik, že celkem fetuje a není na tom úplně nejlíp. A kdo se dostal k jeho depresivní desce Rigor Mortis, jinej názor mít stejně nemoh‘.
Pak jsem ztratil nit až do doby, než jsem v roce 2005 objevil projekt Prago Union, kterej brzy na to vydal desku HDP – hrubej domácí produkt. Deph se vrátil jako Kato se Skuplou za gramcema, dospěl, a jelikož si prošel sračkama, získal obrovskej nadhled, se kterým sázel neskutečně geniální slovní obraty, kterými jsou jeho hitový pecky ze života nacpaný s ohromnou frekvencí. V tý době ovšem frčeli SuperCrooo a spousta nýmandů kopírujících jejich styl, což zadrželo Prago Union v undergroundu. Tím nemyslím, že by se Kato někam sral; jemu to naopak vyhovovalo, ale nejmladší (a nejpočetnější hip-hopoví fanoušci) HDP nepřijali. Na druhou stranu se z HDP ale během let stává kultovní materiál, kterej miluje spousta lidí, co neposlouchají hip-hop a dokonce i zapřísáhlý hip-hopoví hateři musí uznat jeho genialitu a charisma. Pak se bohužel historie opakuje a o Katovi je opět slyšet povětšinou akorát v souvislosti s drogama/nalomeným zdravím.
Někdy před rokem se to ale otočilo a začaly se šířit spekulace o novým matroši a zhruba po tom roce se kolo štěstí fakt zase roztočilo a z chaoszzu vyjel ještě dospělejší a temnější, ale na druhou stranu vyklidněnější a místy až chill-outovej Dezorient Express. S další deskou můžeme zase vzpomínat na oldskůlový plínky českýho rapu, beaty a samply si jedou groovy šedesátý/sedmdesátý a ti mladší mají možnost si uvědomit, jak to tady vypadalo před érou Big Boss. Stejně tak se zase jedná o nejinteligentnější produkci široko daleko, a to ve stopáži, která by současnejm raperům vystačila nejmíň na tři desky. Katovi je třicet, kombinací svojí životosprávy a problémů se štítnou žlázou přišel o zuby a i díky tomu má zase „nažito“ dost na to, aby měl – narozdíl od většiny scény - co říct.
Nejdůležitější věc na Katovým rapu je jeho pravdivost; všechny příběhy a myšlenky, který na plackách posloucháme, pocházejí ze života, kterej je dost zajímavej na to, aby stál minimálně za poslech. 110% true, ale bez jakýkoli proklamace tý velký pravdivosti. Celý to působí jakoby mimochodem plynoucím dojmem, žádná kostrbatá prvoplánovitost a donebevolající egomaniacká masturbace a siláctví, což je současnej standard. Kato se ale holedbání nevyhýbá, jen pro něj není základní a zároveň jedinou výpovědní hodnotou, slouží mu spíš jako věšák pro další témata a hřiště pro slovní slalomy.
V práci s jazykem, ve

report_1114_px3

slovních hříčkách, ve vypravěčství, kreativitě a tvoření slovních spojení a odkazů na idiomy je Kato o dvě stě světelnejch let před zbytkem český scény. První jakost výběru veršů a beatů, která způsobila prodlevu mezi deskama, má taky za následek opravdovou nesmrtelnost obou alb v přehrávači. Baví na první poslech stejně jako na stej, ostatně do Dezorient Expressu proniknete hluboko až po větším počtu protočení. A kouzelný je, že i při tom stém můžete objevit novou hlášku, jejíž kouzlo vám dosud unikalo.
Jak říká okřídlená věta, dobré zboží se prodává samo, a tisícikusovej náklad Dezorient Expressu je rozebranej za dva dny, což asi nikdo nečekal. Role na scéně se ale prohodily a Kato (i přes úspěch desky, nadmíru povedenej křest v Lucerně a zabukovaný koncerty na rok dopředu) zůstává v undergroundu, zatímco PSH, kteří vyčítali Chaozzu komerci, točí s Darinkou Rollinsovou a opájejí se pozlátkem. Spory jsou ale pryč, Kato sám k tomu dodává: „Říká se, že člověk si dojde ke stejným věcem, ale v jiném pořadí. Tím, že jsem byl v showbyznysu taky, nemám nikomu co vyčítat. Přeju jim, ať to vyjde.“ To by bylo na úvod.

Abychom se dostali ke koncertu samotnýmu, v podstatě jsem měl tři možnosti. První bylo znovuotevření Flédy (čili gigantická navoněná sexy party, brrr), pak koncert u nás ve Vidlákově, kterej se navíc kryje s Čad, Lycanthrophy a japonskejma kamikaze metal punx Age v Yachtu a nakonec komorní set ve dvoře Moravský galerie. Volba byla jasná, jakože Rumcajs mrdá Manku, a tak jsem se v sobotu večer vydal do mně neznámýho podniku, abych na místě zjistil, že koncert se fakt odehrává venku, i když nebylo zrovna teplo a poprchávalo. Účastníka posledních třech ročníků OEF pár kapek a něco mezi pěti a deseti nad nulou nerozhodí, ale deštivá předpověď asi část fanoušků odradila. Show se odehrávala jen asi pro 140 lidí, což ale nebylo nijak na škodu a spolu s nazvučením tak počasí dodávalo večeru příjemnej punkovej nádech.
Kato na stage vylezl až někdy v devět, takže po hodině čekání bylo publikum trochu ztuhlý a rozcvičit ho pomocí malejch chrčících repráčků dalo trochu práce, ale s tímhle Kato nemá po pár peckách problém a z obligátního „Prago, pyčo“ se hned stává Brno. Sehranost s novým DJ Marem byla po půl roce koncertování v pohodě, i když timing by se sem tam ještě dal vylepšit a Marovi chybí jistota na zdvojovanejch hlasech. Navíc, v první půlce toho nebylo ze samplů a beatů moc slyšet přes Katův majk, ale to bylo jen dobře, protože se člověk ještě víc soustředil na lyriku a díky tomu si všiml dalších vynikajících obratů.
Dvakrát se hraje z novinky a pak přichází na řadu remix Pecky s Kurtem a asi nejprofláklejší Verbální atentát, v němž je Kato jasně nejsilnější v kramflecích, protože ho musí rapovat nejmíň po stodvacátýosmý. To definitivně probírá publikum, který se začíná vrtět a na pódiu přistávaj první panáky. Kato děkuje a dává skoro nehranej Antifa song, na kterej v premiéře navazujou prosluněný Procházky parkem. Tyhle dvě novinky neměl ještě Kato úplně v hubě, chvílema musel rapovat se zavřenejma očima a naprosto se soustředit, ale těch pár přeřeků bral stejně jak publikum s úsměvem a vždycky něco rychle zaimprovizoval, tudíž poslech zůstal nerušen. Při pomalu se šinoucím Myšlenkovém pochodu se naplňuje refrén a i já se s Plzní v ruce kolíbám jak pelikán, ostatně celý obecenstvo už vůbec nevnímalo zimu a mrholení a spokojeně se vlnilo. Vlnilo se jako tatík při šlapání zelí/medvědím tanci na plese, Kato není žádná Olga Šípková (velký ahoj, pane Jamesi Cole) a posluchači mu „nehrozí“ do tupejch "hej-hou", což je způsobeno dílem jejich naprostou absencí a dílem i složením osazenstva hlediště. „Niggaz“ v gatích osm XL a zlatejch řetězech bylo absolutní minimum, lidi byli z různejch alternativních scén nebo spíše nezařaditelní, navíc se solidním poměrem samiček, což je oproti metalovejm Heterosexual Testosterone Compressor klobás akcí příjemná změna. Zvyřátka, při níž samičky vlhnou nejen vinou deště a tulí se ke svým chlapcům, načež romantiku rozseklo otočení o 180° songem Apropó (kde je Rytmus se svou sračkou?). Další tracky a pánaky pro Kata. Koncert příjemně plyne už nějakejch padesát minut prakticky bez keců a tak je přece jen čas na menší proslov. "Teď bychom dělali, jako že jsme odešli, ale jsme moc líní a je zima, takže přidáme rovnou." Mezitím, co Maro přehazuje desky, potáhne Kato z fasovanýho brkoslava a místo keců o tom, jak jsme všichni bratři a že HIP HOP…, jen pochválí sklizeň slovy „dík, podzim je nádhernej“. A o tom, jak to s tím hip-hopem vlastně je, byla stejně řeč v posledním songu, tak proč se opakovat. Vousatej MC posílá erární mrkev do publika, kde jich v perfektní přátelský atmosféře koluje víc a nějaká slečna fouká zelenej kouř do bublifuku. Když Kato dává s neustávajícím úsměvem Kandidáta vět – otvírák z HDP, kterej evidentně umí každej druhej nazpaměť, euforie dosahuje vrcholu, a tak se Kato nenechává prosit a rovnou přidává další. Poté se Prago několikrát dušujou, že jim už došly pecky, a dávají podruhý Verbální atentát. Publikum ale rozhodně nemá dost a na další song dostanou Prago zálohu v podobě jonatána jak pes :)
Nakonec je i pořadatel nucenej vykašlat se na limit hodiny nočního klidu a show

report_1114_px2

končí až kolem půl jedenáctý. Tím ale pracovní doba pro Prago nekončí, jen co slezou, už se k nim vrhá fronta na podpisy a podání ruky. Adam si ji podá velice sympaticky s každým a každýmu zvlášť poděkuje, že přišel. Ochotně se všem podepisuje včetně zvláštního věnování; žádný odbývání, i když někteří zhulení jsou dost dotěrní a Prago jedou už víc než půl roku aspoň dva koncerty tejdně… Jen kalit s největšími vytrvalci už nejde, ten poslední jonatán byl moc a Kato má evidentně taky dost. Oči má jak baset a tak radši co nejdřív čau čau.
PS: Aby nedošlo k omylu, jsem velkej fanda debutu Supercrooo.

Setlist:
Ántré |Dezorient Express|
Dezorient Express |Dezorient Express|
Flinci a floutci remix (Pecka S Kurtem) |HDP|
Verbální atentát |HDP|
Krajní prostředek |Dezorient Express|
Procházka parkem |Dezorient Express|
Myšlenkovej pochod |Dezorient Express|
Zvyřátka |HDP|
Apropó |Dezorient Express|
¼ na prd |Dezorient Express|
Hip-Hop |Dezorient Express|
--
Kandidát vět |HDP|
Dokonalej zločin
--
Furt to tak máme… |Dezorient Express|
Verbální atentát2 |HDP|
Nadživotní |Dezorient Express|
--
Kata strofy |Dezorient Express|

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

Tagy:

PRAGO UNION

aktuálně

diskuze