ORPHANED LAND - Izrael není silně náboženská země

ORPHANED LAND - Izrael není silně náboženská země

Izraelští etnometalisté Orphaned Land jsou po letech opět ve studiu a navíc se nám opět mihnou na Brutal Assaultu. A jelikož se Kobi Farhi, jakožto mluvčí kapely, akorát nacházel před mikrofonem, pár dotazů nejen okolo kapely nám zodpověděl kytarista Matti.

OnDRajs: Ahoj Matti, chystáte se po několika letech opět vystoupit na Brutal Assaultu. Budete hrát nové písně?
Bizzaro: A po několika letech se také schyluje k vydání nového alba. Jaký mezi ním a Mabool bude největší rozdíl?
Nové album bude hodně odlišné od Mabool. Myslím, že bude v mnoha ohledech profesionálnější, protože jsme mezitím hudebně dospěli. Nebude tak progresivní, ačkoli obsahuje stále mnoho progresivních prvků. Začlenili jsme do hudby tentokrát také víc etnických nástrojů. V některých partech budou klávesy, ale už ne na celém albu, jak tomu bylo na Mabool.

OnDRajs: Dočetl jsem se, že na novince budou nové nástroje,

interview_43_px2

můžete prozradit o co půjde?
Kromě těch, které jste mohli slyšet na Mabool jako jsou Buzuki, Saz, Darbuka a další, budou na OrwarriOR i arabské housle a arabská flétna, na které hrají členové Nazaretského orchestru. Dále Chumbus, na který hraje Yossi, klasické piano a dokonce Šofar, což je tradiční židovský nástroj spojený s modlitbou.

Bizzaro: Wow, to zní zajímavě. V čem se tyto arabské nástroje, konkrétně třeba zrovna housle, odlišují? Jde tam o zvuk nebo jiné ladění? Vím, že arabské stupnice využívají i půl a čtvrttóny, tak pokud tomu tak je, jak jste to celé aranžovali dohromady? Bylo vše připravené do posledního detailu nebo se i improvizovalo?
Arabské housle jsou vlastně stejné jako klasické housle, stejný materiál, struny a úžasný zvuk, ale znějí o dost jinak, když na ně hrajete arabským stylem. Stupnice jsou jiné a taky cítění je odlišné. Takže jde jen o arabský způsob hraní, pokud to umíte, víte, co tím myslím. S hráči jsme na tom dělali skoro do posledního tónu, přesto tam jsou změny udělané na “poslední chvíli”. Je potřeba si nechat nějaké místo pro kreativitu do studia, jinak by nahrávání byla nuda.

OnDRajs: Je pochopitelné, že po takové dlouhé době je každý velmi zvědavý na novou desku OL. Mě osobně by zajímalo, zda nové album bude směřovat do prog metalu (místy evokujícímu třeba takové Dream Theater) nebo se trochu vrátíte do vašeho dřívějšího stylu nebo uděláte mix obou přístupů a nebo nás překvapíte úplně něčím novým? Po pravdě řečeno, od kapely typu OL vůbec netuším, co očekávat.
Jak jsem prve říkal, album bude krokem od našeho progresivního zvuku, ale neřekl bych, že se vracíme před něj, do minulosti, protože jsme nesmírně tvrdě pracovali na vývoji hudby, a to v mnoha ohledech a mnoha jedinečnými způsoby. OL nikdy nehráli hudbu podle konvencí. Mnoho rifů je polámaných, jak ty říkáš, ve stylu Dream Theater, ale není to ten typ progresivního rocku, který by hrála typická progresivní kapela. Je to progrese ve stylu Orphaned Land.

OnDRajs: Vaše sestava (respektive čtyřčlenné jádro) je

interview_43_px3

stabilní od roku 1991. Jak si to vysvětlujete?
Nebylo to jednoduché, ale zvládli jsme přežít. Ode všech to chce velkou dávku trpělivosti, ale v konečném součtu to za to stojí.

OnDRajs: Diplomatická odpověď :) Můžeš být konkrétnější? Asi mluvíš o hudebních přístupech jednotlivých hráčů nebo se jedná i o osobní problémy?
Neexistuje něco jako dokonalý vztah. Určitě to znáš ze svého osobního i profesního života. Ale koneckonců si udržujeme zdravý vztah (přátelství? ) a vždy se snažíme brát věci s nadhledem a z různých pohledů, i když na něco nemáme stejný názor. Samozřejmě individuální přístupy k hudbě s tím souvisí, protože jsou odrazem našich osobností, které jsou rozdílné, ale snažíme se jeden druhého poslouchat, i když spolu úplně nesouhlasíme, nebo když jsou neshody, tak rozhodne většinový názor. Tedy řešíme problémy rychle a to špatné necháváme za námi.

OnDRajs: Jste spokojeni s Century Media? Některé kapely si na ně stěžovaly. Pauza mezi deskami se opět blíží 6-7 letům a tak se zdá, že na vás firma s vydáním alba nijak netlačí...
Celkem vzato jsme s Century Media spokojení. Popoháněli nás, abychom neotáleli a s prací na albu pospíchali, to je pravda, ale je to naprosto pochopitelné.Myslím, že umělci, kteří obviňují své vydavatele za vlastní neúspěchy by se měli v první řadě ptát sami sebe, jestli udělali všechno správně a teprve pak obviňovat kohokoli jiného.Dívají se na věc spíš ze stránky byznysu, my to zase vidíme spíše z umělecké stránky. Mnohokrát jsme jim vysvětlovali, že nám to trvá dlouho proto, že chceme, aby všechno bylo perfektní. Pochopili. Navíc, myslím si, že umělci, kteří obviňují své vydavatele za vlastní neúspěchy by se měli v první řadě ptát sami sebe, jestli udělali všechno správně a teprve pak obviňovat kohokoli jiného.

Bizzaro: Často jste považování za folklorní, progresivní metalovou kapelu, hodně spojovanou i s termínem „art“. Máte u vás třeba nějakou hudební TV, kde byste se mohli prezentovat? Něco na způsob David Letterman show, kde vystupují i rockové/metalové kapely. Nelákalo vás zkusit něco takovéhoto?
Je tu jeden samostatný hudební kanál, kanál 24, který je věnovaný čistě jen Izraelské hudbě. Hráli několik našich klipů, když vyšel Mabool a určitě budou hrát v budoucnu další. Jsou tu late-night shows jako je show Davida Lettermana a zvali nás, abychom zahráli. Ten nápad se nám zamlouvá a nemáme nic proti tomu. Uděláme to patrně až vyjde OrwarriOR.

Bizzaro: Sledujete dění na domácí metalové půdě? Jaká je všeobecně tato izraelská scéna a jak vy sami si na ní stojíte/vedete? Zajímá mne to, protože je Izrael silně náboženská zem, a tak nevím, jak se u vás na „metaláky“ pohlíží… třeba v Polsku s tímto mají občas trable.
Nejdřív mi dovol říct jednu důležitou věc, Izrael není vůbec silně nábožensky založená země, jakkoli to tak zvenčí může vypadat. Je tu silná sekulární většina a vedeme plně demokratický a svobodný život. Oblékáme se jak chceme, říkáme co chceme a ženy jsou rovné mužům. Po všech stránkách naopak oproti zemím založeným na náboženském základě. Jak to vidím já, Izrael není o nic náboženštější, než kterákoli západní země, jako například Holandsko, nebo Irsko, nebo dokonce Spojené státy, které mají „Bůh žehnej Americe“ vyraženo na bankovkách.
Když jsme vyjasnili tohle, pojďme si říct pár slov o metalové scéně u nás. Je tady vlastně docela velká metalová scéna se skvělými kapelami a mnoha talentovanými lidmi. Bohužel, Izrael je velice malá země (asi sedm milionů obyvatel), takže představuje malý trh pro extrémní žánry muziky. Pro kapely je těžké prorazit a dostat se ven, ale ty skupiny jsou dobré a zasloužily by si šanci.

Bizzaro: Jasně, víme, že jste demokratická parlamentní země a moje

interview_43_px1

kolegyně k vám pravidelně jezdí na dovolenou a vůbec si nestěžuje, ba naopak. A ačkoli jste asi jediná židovská zem, žije v ní mnoho etnických skupin, Arabů, křesťanů ad. Jak to vypadá s „palestinským problémem“, který trvá již přes 40 let?
Když vzpomenu izraelsko-palestinský konflikt, snažím se na něj pohlížet objektivně. Na jedné straně vidím Židy, kteří s velkou pravděpodobností osidlovali tuto zemi před dvěma tisíci lety a později byli vyhnáni a rozšířili se do celého světa. Židé si zachovali svou identitu během těchto dlouhých let a pořád snili sen, že se jednoho dne vrátí do jejich země. Na druhé straně jsou tu Palestinci, kteří žijí v této zemi několik století a vznikly zde generace jejich obyvatel, a najednou, v posledním století, mnoho Židů začne prohlašovat tuto zemi za svou. V tomhle konfliktu není nikoho, kdo by měl pravdu, jen lidé a jejich zájmy. Faktem je, že Izrael stojí pevně na vlastních nohou, se svými úžasnými městy a take velkou silou. Někteří Palestinci, jako Hamas, si naivně myslí, že se Židé jen tak ztratí z tohoto místa. A někteří Židé, hlavně osadníci, si naivně myslí, že palestinský problém sám odezní. Klíčové ale je, že tento problém existuje a potřebuje být vyřešen. Oba národy mají právo na existenci a myslím, že je čas, aby násilí ustalo.

Bizzaro: Měli jste někdy mimo domov s kapelou problém, že pocházíte z Izraele? Že by vás třeba mohl někdo podezřívat za teroristy a ne muzikanty?
Měli jsme pár drobných nepříjemností, ale zatím nic velkého. Je pár lidí, ignorantů, které jejich nenávist ovládá a jednou za čas dokážou svou tupost, ale zatím jsme to zvládali.

Bizzaro: Když jste u nás hráli naposled, byli jsme s Avim Diamondem (již ex-bubeník) na pivku a byli jsme velmi překvapeni jeho chutí k „zeleným bylinkám“ a celkovým sdělením, jak moc se u váš kouří. Čemu myslíš, tato skutečnost napomáhá? Jaký je vůbec Izrael? Řekl bych, že spíše otevřený novým vlivům než konzervativní.
Ano, s marihuanou je to tady jako v jakékoli jiné části světa. Kouří se z různých důvodů (a já myslím, že z 95% ze špatných), ale jestli je to pro někoho sranda, ok, nemám s tím problém. Myslím, že tenhle fenomén se víceméně omezuje na teenagery, ale někteří se rozhodnou si to protáhnout i do dospělosti. Kouření marihuany je v Izraeli nelegální, ale stejné to je i v 90% jiných zemí po světě (Holandsko by tu nebylo dobrým příkladem). Ale Izrael je liberální v mnoha dalších ohledech, byl bys překvapen.

OnDRajs: Kobi Farhi loni publikoval autobiografickou knihu, která se

interview_43_px4

však nijak nedotýká jeho rockového života. Texty OL se zabývají spiritualitou – co si myslíte o textové náplni rockové tradice, která žila (a stále žije) mottem „sex, drogy a rock’n’roll“? Zajímáte se o texty vašich oblíbených kapel?
V Kobiho knížce jsou i rock’n‘rollové historky, ale není to její hlavní téma, týkají se ho tak 3-4 povídky z celkových 33. Je mnoho způsobů, jak „být rockovou hvězdou“ a nemusí se vždycky týkat sexu a drog. Mimochodem, kniha dosud nevyšla a je v edičním plánu na rok 2010, snad i v angličtině!

Bizzaro: Díky z rozhovor, Matti. Chceš něco vzkázat lidem, kteří se třesou na nové album a vaše show na Brutalu?
Zdravím všechny osiřelé bratry! OrwarriOR k vám přichází! Uvidíme se všichni na Brutal Assaultu!

www.orphaned-land.com
www.myspace.com/orphanedmyspace

aktuálně

diskuze