Články

přeposlat článek tisknout
OBSCENE EXTREME 2010 > čtvrtek

OBSCENE EXTREME 2010 > čtvrtek

  • kdy: 15.7.2010
  • kde: Trutnov, Na Bojišti

Bizzaro: Letošní ročník Obscene Extreme byl více než šťavnatý a jelikož i za Marast se nás sešlo vícero, sešlo se nás vícero i těch, kteří sdělí své názory a dojmy. A vzhledem k tomu, že každý z nás si Obscene pojal tak trochu po svém, i reporty se od sebe liší úhlem pohledu, a tak si i každý vyberte ten, jenž pro vás bude tím pravým. Pro větší komfort report bude rozdělen do jednotlivých dnů a vše ukončíme rozhovorem se samotným mužem Obscínu i Extrýmu, jenž sám shrne, co se letos povedlo a nepovedlo, na co se zaměří napřesrok a nač se těšit!

Začínáme Bruto(BizzoVitqo)vou alko-jízdou, kde průvodcem po stáncích a všech pípách festivalu je Brutusáček (punx-duo BizzVQ vidělo dohromady kapel, že… se nám to nechce ani počítat), následuje hvě$dně-grindový reportér Sud s jeho podkiltským krátkohledem a vše zkrácenou, tzv. mobilní „Prijel jsem. Stop. Videl jsem. Stop. Odjel jsem. Stop“ verzí ukončuje pan K8, jenž toho pro svůj hi-fi sluch dával radši poskrvnu, ale zato určitě detailně. Pohodlně se usaďte, začínáme…

----- ---- -- - -- --- ---- -----
den o01 > čtvrtek 15. července 2010
----- ---- -- - -- --- ---- -----

15.00 – 15.20 PURULENT JACUZZI
15.30 - 15.50 CEREBRAL BORE
16.00 - 16.20 SEXY POLICE
16.30 - 16.55 MUCUS
17.05 - 17.30 TINNER
17.40 - 18.05 EARDELETE
18.15 - 18.40 NOXA
18.50 - 19.15 INEVITABLE END
19.25 - 19.55 BEYOND TERROR BEYOND GRACE
20.05 - 20.35 INGROWING
20.45 - 21.20 THE ARSON PROJECT
21.35 - 22.35 GENERAL SURGERY
22.45 - 23.25 CATTLE DECAPITATION
23.35 - 00.05 MARTYRDOD
00.20 – 01.00 HELL show

----- ---- -- - -- --- ---- - ----- ----- ---- -- - -- --- ---- ---- ---- -----

OBSCENE fucking EXTREME FESTIVAL (rum a emo), BrutoBizz’s part

Brutusáček: Na začátku nebylo nic, pak Bůh, Bojiště, Čurby a grind....a něco kolem 4.000 smrtelníků, co se do tohoto ráje rok co rok vrací(me). Letošní ročník, již 12., se nám opět do ráje vrátil, i když ráj to nebyl takový, jak si ho pamatujeme.
Cesta do ráje z Prahy trvala dvě a půl hodiny, naštěstí po ruce byl absinth a pivečko, tak to přecejen vesele utíkalo. Po vyřízení vstupních formalit si to štrádujem do nového kempu, který je tentokrát mimo areál "vedle" na poli, což se možná nezdálo jako nejšťastnější. Vše fungovalo do chvíle, dokud nezapršelo, potom přístup do kempu, který nebyl osvětlen, se stal nemožným - možná od plotu namířená lampa či dvě by neuškodily. Bohužel kemp přesunutý ven z areálu zařídil rozmnožení dalšího nešvaru. A to krádeže; tomu však nelze nikterak zabránit a trpí tím všechny festy.
Nu což, žízen je věčná, takže šup do areálu pro žetonky a pívo. A tady přichází hlavní nešvar, který už opět plní EOFácké fórum a to je cena žetonu, těch 30,- jsem i čekal a problém by to ani nebyl, průšvih byly ceny jídla a výběr, prostě málo a kvalita pokulhávající (člověk je zhýčkán BA :), světlá výjimka byla u stánku vedle first aid, kde za 3 žetony jste dostali královské polední menu. Vege jídlo mi nevadilo, naopak respekt Čurbymu, že si tu lajnu pořád jede a militantní masožravce má, vy víte kde. Pivo za žeton aka G11 v poho, těch 30,- se prostě ještě dá, myslím však, že je to již mez. Toť k organizaci asi vše, ono se toho namluví asi dost a my přijeli přecejen na ten rum a na kapely, tak šup do kopce...
Na prknech už řádí NOXA, kterou velmi peprně odsoudil Šéf v buse, a dle reakcí všech, velmi příjemné překvapení a já souhlasím, grind říznutej hc, občas to zasekne, změní tempo, živelnější, rozhodně upoutali pozornost a nenudili, fajn začátek.
Když jsme stavěli stan, uvedl jsem jeden ze svých skvělých vtipků a to „Obscene už má mínus, žádná kapela se tu nejmenuje Meshuggah a žádná nemá osmičky“ a ejhle, švédská death/grind parta INEVITABLE END mi dělá radost, asi ty osmičky v tom Švédsku letí. Nicméně podání jejich death/grindu mě bavilo, trošku to kazil zvuk, slévalo se to, ale nasazení extremní, kytarista měl nástroj na dalkový ovladač, tak se nebál vyrazit mezi nás, škoda jen, že skočil tak nějak z nenadání a jeho kytara utrpěla nějaké ty šrámy, přesto vydržela a set mohl pokračovat, výborný.
Do třetice pro začátek taktéž šleha. Ze země klokanů (né Bohemka) BEYOND TERROR BEYOND GRACE nabídli grind tak trošičku laděný do stylu Anaal Nathrakh, žádné slitování, žádná milost, trochu té temnoty, kapela jela jako suport Cattle Decapitation a myslím, že si nemohli vybrat líp. BTBG jsou největší překvapení festu.
Pauza na raketku a jídlo nás odvádí od Ingrowing a přivádí ke královské hostině, známý uhlobaron a příležitostný jogín Violet nás vede do vege ráje OEF. Jak už jsem avizoval, 3 žetony za porci polévky (čočkovka), velká porce rizota se sojou (sejtan, čili nějaký kroupy s tofu, woe, pozn. Bizz), moučník a pirožek...mlaskal jsem si jako hevíkáři na MORu. Škoda jen, že kluci byli odtržení od davu a než se stihlo rozkřiknout, jak skvělí jsou, byli fuč.
To už ale rumík, pivo a šup na největší naději severu po odchodu božských Nasum a to na THE ARSON PROJECT. Tahle kapela má velkou budoucnost, intenzivní zběsilá bruska ničí vše v dohledu. Jejich grind obsahuje ingredience přátelských stylů jako crust či punk a v konečném důsledku to má neskutečnou sílu, přesně tak jak u Nasum, ale THE ARSON PROJECT jsou víc agresivní a zběsilí - jak na desce, jak v klubu, tak i na prknech OEF, kde k totální anihilaci nás prasátek pod podiem chyběl jen kvalitnější sound.
S nastupující nocí se přísun rumu zvedá, narovinu, rumů bylo hodně, a neznalost GENERAL SURGERY udělala své. Dle mnohých taktéž velká naděje (spíš velká legenda, pozn. Bizz) severské školy vyžívající se v patologii a krvavě postříkaném...čehokoliv. Raději předám slovo Šéfovi.
Bizzaro: Co se General Surgery týče, zdůrazním Brutovu větu ze začátku odstavce: „S nastupující nocí se přísun rumu zvedá, narovinu, rumů bylo hodně…“ (celkově snad i vyrovnaně s počtěm kapel na festu :D), takže GS až tolik nevnímám. Za a/ jsem je již viděl a tomuhle typu muziky moc neholduji (jakému na OEF vlastně jo, wtf??? :D) a za b/ když sypec, tak už fakt sypec nebo něco gore z Polska a ne mašinu, které v motoru nefunguje polovina válců. Asi mě grindeři sežerou, neříkám, že jsou General špatní, jen mi tenhle střednětempej klepec (i Koudelka by jim to nandal) nesedí, od výfuku se lehce pšoukalo a tak… rum a na Cattle Decapitation, které Víteček celé málem prořval, užíval si a já taky. Kytarám by víc čistoty (stejně jako u Inevitable End, kteří přizpůsobili set podstatě OEF a nehráli své nervnější a ujetější věci; mimochodem bude deska, říkal kytarista) neškodilo, přecejen je to muzika víc muzice, ale je třeba říct, že ač je Adam Jarvis střelec par excellence, pan od Cattle střídající skoro ráfkovky (gravity blast) přes obě ruce se stal rozhodně mašinou festu, tedy z toho, co jsem viděl. Vokálně to bylo taktéž barevné a albu věrné, i niance vylezly, takže spokojenost a s The Arson Project a Inevitable End, ač lehce pod očekáváním, nej kapely dne.
Ještě si ale dovolím okometovat další dvě kapely, a to Eardelete s lehce našvédlým zvukem (to asi ty melodie), určitě jsou hudebně velmi blízcí NCC, když už většina kapely jsou jejich ex. Bavila mě jejich skromnost, kdy Paul po ovacích na každou skladbu hlásí „Dík, i když to furt kurvíme, heh“ – Burák později na festu prozradil, že snad rok nezkoušeli :), a dále Noxa, kteří mi z prního poslechu nesedli, ale živě? Lahoda! Rytmická muzika opět s pohodovými lidmi, houpavej a nahopslej neextrémní grajndík s fajn přednesem, s velkou dávkou upřímnosti a srdíčkem, když už emo a rum. V tu chvíli jsem si říkal „chlapče, po těchhle kapelách se ti na OE bude stýskat“, ale naštěstí se i pro Šéfa sem tam něco objevilo.
U pódia jsme následně zůstali, jelikož nastupovali Inevitable End, o kterých jste si již početli a ještě počtete, pokud to celé přečtete… předávám slovo zpět štábnímu Brutovi, kterému se první večer moc nepozdávala barva a matroš jeho stanu, eh…
Brutusáček: CATTLE DECEPITATION byli příjemným překvapením. Když se na bandlistu objevili, svého času mi někdo říkal, že vrchní pekelník moc technické věci nemusí, zřejmě fáma, nicméně Američtí vegani nám naservírovali porci pěkně pokřiveného death/grindu, sypačky, hmatníkové výjezdy, skřípaní, ryk, přesně to, co mam rád a evidentně i lidi si to užívali, což defakto v hlavním čase večera je pro tuhle kapelu na OEF hodně příjemné. Úspěch CD na OEF je hlavně v tom, že po té hromadě kapel vesměs "tradičního" střihu přijde něco úplně jiného, co člověka srazí do kolen, moderna a tech v grindu je výrazný svěží vítr, vědí to Cephalic Carnage, vědí to CATTLE DECEPITATION, baví je to, nás taky, hrot čtvrtka, kdo nevěřil Viteqovi, nechť si rve vlasy.
Relativní klid měli přinést MARTYRDöD. Ze všech crust smeček na letošním OEF jsem se těšil nejvíc na ně, mam rád crust ze Severu a tenhle temný crust vraždí už z desky. Očekávání velké, ale celé to zazdil kompletně zvuk. To, co z pódia šlo, mě hodně mrzelo. Na pohled byla vidět snaha a tempo, ale ven šla jen hodně mrzká koule. Zvukové zklamání a nejhorší zvuk kapely na OEF...ne vždy může být posvícení.
No a teď ta nejlepší část Obscínuuu… HELL show je součást OEF už nějakej ten ročník a já mam smůlu v tom, že jedu vždy, když je to slabší. Ono Helláci svojí kvalitu mají a i letos mě to bavilo: mrskání zadečků, propichování koziček, zašívaní pusinky a zavěšování, brusky… do toho EBM, BLEED (za něj máte velké + :), masivní podpora stáda nás ouchyláčků.... a přece byly choutky ukojeny; jednou překonám strach a půjdu na Hell akci do Abatonu.
Toť ze čtvrtka zřejmě vše, co se dělo potom, zůstane jenom v redakci a mělo by být světu utajeno. Zůstaňte na příjmu, protože… (Pátek? Teprve? Do slunného rána vylejzám s hlavou jako střep, čím to? Probouzím zbytek smečky a jde se na pivo!)

Dnes ještě bez převleku…, Sud’s part

Sud: Velice trefně Brut, Bojiště je pro fanoušky festivalovým Edenem (ne Slávie), opravdu těžko si představit lepší areál, což ví i sám Čurby, a tak jsme se po nejasnostech opět po dvou letech sešli v Trutnově, abychom okusili tradiční místní bahenní lázeň a tři dny se královsky bavili v pohodové freak-friendly atmosféře napříč žánry i národnostmi. Co se organizace týče, mám nějaké poznámky, ale přišlo mi lepší je naservírovat přímo Čurbymu k vyjádření, takže si je sice přečtete později, za to ovšem s vyjádřením osoby nejpovolanější.
Do areálu vcházíme před třetí, stavíme stan a rychle svlažujeme hrdla vyprahlá jak tři týdny abstinující olgoj chorchoj. Během chvíle doráží zbytek MJC výpravy, v čele s flaškou absinta, a rozkládá stany vedle nás. Po hodině na pekelném horku našemu stanu samovolně praská nosná tyčka, rozčarování řeší absint, ubytování kamarád, to vše za, z areálu doléhající, zvukové kulisy prvních kapel. Mohl bych sice vypsat, který to byly, ale do kempu stejně všechno zní jako Last Days Of Humanity pouštěný na starým kazeťáku u sousedů v garáži.
Jako první kapelu si nakonec dávám až Eardelete, což je, u Obscene vydávaný, gore grind se členy NCC a Jig-Ai. Banner sliboval "really fucking massive and catchy riffs, heavy bass, devastating drums and inhuman vocals". No, řekněme, že s plněním slibů to tentokrát dopadlo tak nějak napůl. Chytlavost a dobré nápady postrádám, nicméně kotel si užívám bez výčitek.
Od Noxa jsem dle náslechu nic nečekal, ale nakonec jsem se u indonéského HC/grindu stejně jako většina fans nenudil, avšak překonat vysoce nastavenou laťku, kterou jihoasijským kapelám na OEF loni nastavili singapurští grindeři Wormrot, to bylo jednoznačně nad možnosti Noxy.
Na Švédy Inevitable End jsem se hodně těšil, aniž bych od nich slyšel jedinej song. Důvodem těšby byl fakt, že debutní LP jim vydal legendární americkej label Relapse records. Podívejte se, co vydávají (stejně tak doporučuju jejich youtube kanál), a dáte mi za pravdu, že tenhle důvod mi na těšbu bez náslechu stačil. Tentokrát sliby dostály svému. Dočkali jsme se opičí dráhy na pódiu v podání vokalisty Andrease i "stage-divingu" během hry od kajtrysty. (tech)Death-grind v podání Inevitable End ovšem není většinová záležitost, takže Marcus bohužel neskákal do lidí a pod pódiem se mohl proběhnout, což je určitě škoda, protože myslím, že mluvím za nás všechny, když můžu IE jen doporučit.
Po sympatických Švédech mě čeká ještě větší těšba, a to australský avantgardní atmosférický (a)grind s názvem Beyond Terror Beyond Grace. Tentokrát Čurbymu polívčičku přihřeju (evropský vydání má na svědomí opět on), protože jsem čekal hodně a dostal ještě víc. I na živo a za bílýho dne se protinožcům dařilo držet svými temnými samply správnou temnou atmosféru, u který člověka ani jednou nenapadne slovo gay, což je důležitý. Žádný latent-homo klávesky, slovo atmosféra tentokrát zase jednou není sprostý a BTBG dokazují, že tour s Ulcerate nejeli jen tak náhodou. Ještě připočtěte osvěžující grindový postupy a totální nasazení na podiu a máte koncert dne jak zpraku!
Pokud ovšem u BTBG mluvím o totálním nasazení, už nevím, jak pojem znásobit, aby odpovídal výkonu The Arson Project. K Brutovi nemám co dodat, naprosto perfektní a nekompromisní severská bruska!
A ve Švédsku zůstáváme, jen připočítáme jednu hudebnickou generaci. General Surgery nám přivezli 20 let starou debutní long-playing desku Necrology, kterou při příležitosti jejího výročí celou odehráli. A byly to songy právě z této desky, které setu vévodily. K vyšperkování chybělo už snad jen zahrát je v kuse. Novější věci, třebas ze zatím nejaktuálnějšího počinu Left Hand Pathology (většina setu), taktéž neurazí, ale onen odér oldchoolového goregrindu je už přecijen pryč. A když se na podiu při songu An Orgy of Flying Limbs and Gore letos poprvé představuje i Fernando z Haemorrhage, je jasný, že pryč (tentokrát jen z podia) budou brzy i General Surgery a tak se zvětšuje už tak mohutná vlna stage-diverů. General Surgery tak (po zásluze) náleží moshovací primát prvního dne.
Cattle Decapitation jsou pro mě kapela rozporů, za nejkonzistečnější část jejich projevu musím považovat bicí, i když i to je dost velká šílenost (sypec Sleep Terror). Bicí jsem si užíval, konečně pořádná masírka na dvojkopáky, na to jsem se těšil celej den a chrochtal jsem si. Se zbytkem muziky je to trošku složitější, prog-tekk-experimentální prvky, tapping a slajdování roubovaný na klasický death/grind pasáže a (pro mě) nepříliš zajímavej vrstvenej vokál, sled dobrých nápadů místy uzeměnej přílišnou onanií či nenápaditějšíma pasážema.. Pohled na Cattle Decapitation se hodně liší fanoušek od fanouška (viz. recenze), ale já hanit nebudu, můj dojem z koncertu byl veskrze kladný, určitě se jedná o zajímavou kapelu a jsem moc rád, že jsem měl možnost je vidět, 7/10.
Martyrdöd, to měl podle Čurbyho být metalický crust/hardcore/black, ze kterýho jde strach. No, tohle mi asi neodpustí (vím, že je to jeho oblíbená), ale Martyrdöd..Martyrdöd hráli naprosto příšerný hovna, a rozhodně bych to nesváděl jen na zvuk. Bící - ten nejstupidnější bumčvacht (né, že by byli jediní, ale tohle byl extrém), vokál totálně unylý a nudný, basa zvukově absentující a o kytarách škoda mluvit, pomatená směska bez nápadu. Takovou sračku jsem nečekal snad ani od Doom (Čurby odpustí podruhý), tutově největší propadák ročníku!

K8’s part, naladil se a rozehřál

Na Bojiště jsem dorazil ve čtvrtek večer, právě když právě drtili Ingrowing. Ubytoval jsem se ve stanu kámoše a první kapela, kterou jsem stihl už maličko vnímat, byli následující The Arson Project. Kvalitní grind, ale já se víc věnoval vstřebávání atmosféry...
Po půl desáté měl přijít první vrchol čtvrtečních extrémit, tedy kultovní švédští goregrindeři General Surgery. Začali velmi nadějně ve středních tempech, kdy připomínali hudbu Entombed na Left Hand Path. Jakmile však nasadili vyšší otáčky, začala být pro mě jejich produkce poněkud fádní. Vydržel jsem dalších několik skladeb, ale nezměnilo se vůbec nic a tak jsem dal přednost zkoumání dalších zákoutí areálu. Nevím, zda bylo na vině hraní z prvního EP Necrology anebo jen neměli nejlepší den, ale v letech 2004 resp. 2007 se mi líbili více.
Před 23. hodinou už naše sluchovody drtila nelibozvučná produkce vychvalovaných i nenáviděných Amíků Cattle Decapitation. Sám jsem s touto kapelu na OEF prodělal své první seznámení. První dojmy nebyly moc pozitivní - velmi chaotická hudba s moc vysokým vokálem i kytarou, nicméně v druhé polovině se vše rapidně zlepšilo a tak jsem byl nakonec potěšen. Předpokládám, že za ten kontrast byla zodpovědná změna hraného repertoáru, ale jelikož jsem je neznal, tak k tomu nemám co dodat.
Martyrdöd byl velmi sympatický mix extrémních stylů vycházející z crustu a vystoupení se mi líbilo. Během Hell Show jsem to zabalil a věnoval se jiným kratochvílím…

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

aktuálně

diskuze