Mučící nástroje nakonec donutily pana Perníčka ke kratičkému zhodnocení, jinými už možná zapomenutému, koncertu Mono a Bee And Flower v pražské Akropoli. Zatímco někteří feláci s feláky na baru felili, já během pěkného setu amerického ansámblu Bee And Flower jsem naslouchal příjemný zvukům z pódia. Pro mě dosud neznámý kvintet sídlící v Berlíně mě příjemně překvapil. Hudba temně podbarvená, různými vrstvami propletená by si zasloužila svou roli v lynchovsky laděných filmech. Pravda, koncertní podoba mi přišla o něco více agresivnější a syrovější než jemné plochy, které můžeme slyšet na poslední desce Last Sight of Land, přesto jsem si odnesl pocit okouzlení. Škoda, že jsem z balkónu neslyšel publikum u závěrečné skladby Homeland zpívat backgroundový popěvek, o který je frontmanka Dana Schecter poprosila.

Druhé vystoupení japonských Mono, které jsem mohl vidět, poprvé to bylo loni na Sedmičce, mě zničilo, resp. zasnilo, mnohem více než v červenci minulého roku. Téměř nepřetržité koncertování přineslo ovoce v podobě ještě větší sepjatosti, volnosti, barevností a naléhavosti s jakou Mono kouzlí temné melodie. Úvodní Yearning to jen potvrdila a pak už jsem se jen nechal unášet na vlnách zvukových ploch a stěn. Grandiózní!

A pár fotoní na www.flickr.com/photos/temnoregg/sets