Články

přeposlat článek tisknout
MILHÕES DE FESTA – den 1/day 1

MILHÕES DE FESTA – den 1/day 1

  • kdy: 23.7.2010
  • kde: Portugalsko, Barcelos

English version follows...

report_1065_px1

V Portugalsku je festivalová sezóna rozjetá na plný obrátky, na nedostatek hudebních aktivit si v těhle dnech může stěžovat jen málokdo, a tak je problém spíš s výběrem, kam se vypravit. Pro mě problém s v celku jednoduchým řešením, páč existuje jedinej rozhodující faktor, peníze. Takže Milhões de Festa vyhrává se svým - oproti ostatním festivalům - polovičním vstupným na plný čáře. Jen pro letmý představení: jedná se o novej, středně velkej (rozuměj kolem 2 000 lidí) festiválek, kterej se odehrává v menším portugalském městečku Barcelos. Program čítá cca šedesát - sedmdesát kapel (z čehož většinu samozřejmě tvoří lokalní fauna) a hraje se na dvou stejdžích a u bazénu (!!!). Vzhledem k tomu, že se jedná o první ročník, strach z pořadatelskejch schopností a kapacit byl na místě, ale kdepak. Zapomeň na veškerý trable na českejch fesťácích s nedostatkem místa na stany, debilním areálem, absencí záchodů a sprch a podobnejch radostí. Všecko zvládnutý s naprostým přehledem, bez jedinýho organizačního problému; profesionalita, ze který by se mohly leckterý pořadatelé v Čechách učit. Ale dost už obecnejch keců a hurá přímo do dění...

pátek 23.7.2010

Na místo doražíme kolem šestý, za obrovskýho vedra se táhneme s báglama až do kempu, sice jen půl kiláku, ale teplota dělá svoje, potím hektolitry a cejtím bazénky potu na různejch částech svýho těla, triko přilepený lepidlem na zádech je samozřejmost. Na tohle funguje jen odpočinek ve stínu se studeným pivem v ruce a odpočinek se protahuje do večeře, večeře se protahuje do večera, takže do areálu dorazíme ve slušný náladě až tak kolem půlnoci, následuje povinný dopíjení flašky vodky před sekuriťákáma a hurá na poslední dvě pecky Valient Thorr. Porce tak akorát, vládnou totiž džísky, upjatý kožený kalhoty, zpocený varlátka a našláplej heavy metal, paroháč samozřejmě letí okamžitě do vzduchu. Jsem ale rád, že jsme stihli právě a jen deset minut.
Nasledující Faca Monstro s klidem vynechávam, jenom set lokalních DJs, takže nic výrazně hodnýho pozornosti. Místo toho bych rád ztratil pár slov o perfektním areálu, starej obrovskej amfiteátr v přírodě, půda se postupně svažuje dolů k pódiu, takže jde vidět na kapely i z dálky, všude je spousta krásnejch kamennejch posezení a celý to má pěknou akustiku. Těžko si představit lepší místo na podobnou akci.
To na Electric Wizard, ačkoli to normálně není můj šálek kávy,

report_1065_px2

jsem zvědavej rozhodně byl. Schyluje se k masivním riffům, poctivě metalová vizáž aktérů a heslo "čím delší vlasy, tím lepší muzika" dává naději na parádní set, ale... Riffy dobrý, hutný, stoner rock se míchá s těžkotonážním sludgem v psychedelickým oparu, vysoký nezdolatelný kytarový hradby, ale... Takhle potichu se podobná hudba prostě užít nedá. Zvuk neobklopuje, zní to jen o fous hlasitějš než z domacího přehrávače, chceš, aby ti riffy vibrovaly hrudním košem, chceš hlukovej výplach, ale nic takovýho se nekoná. Po chvíli zklamaně odchazím, protože s nízkou hlasitostí se ztrácej veškerý kila a atmosféra. Škoda, mohl to bejt parádní koncert.
Teď už ale musej paroháče dolu, přichází breakcore/elektro/mashup party v podaní tria Tony From Eustachian, Captain Ahab a Sickboy. A první pán na holení, říkejte mu Tony, přináší fakt příjemný překvapení, kupodivu paroháče ještě sklápět nemusíš. Fakt ostrej speedcore zkombinovanej s grindovejma kytarovejma samplama a řevem, bpm závratně roste, tep se zrychluje, masakr, jakej bych pro místní elektro hipsters nečekal, půlhodinovej totální výplach, při kterém jsem se milerád nechal strhnout do kotle. Když se k tomu ještě přidá špetka sebemrskačskýho sadismu, kdy se Tony celý vystoupení intenzivně fackoval, zleva zprava bez žádnýho soucitu (snad jen levačka byla míň šikovná, takže to nebyly takový rány), ve výsledku šlo o jedno z nejlepších vystoupení festivalu.
Captain Ahab, to už je jinej šálek kávy, kterej už místním hipsters zahřívá srdíčko. Vcelku hloupý elektro mashupy známejch písniček, který pobavěj snad jen přítomností modelovýho diskotékovýho tanečníka ve slipech a trochou nadsázky. Prvních pár minut se ještě usmívám, pak odchazí alkohol, nálada a začínám spíš trpět. Ke konci, kdy místní party boys dosahujou nejrozžhavenějšího klimaxu, se už dostavuje dost intenzivní únava a odcházím do stanu. Mrzí mě Sickboy, ale popravdě, očekával jsem stejnej, možná jen lehce ujetější set jako od Captain Ahab a ten si s klidem odpouštím. Z reakcí druhej den vidím, že očekávání podbízivýho party setu byly opodstatněný, takže není čeho litovat.

www.milhoesdefesta.com
www.flickr.com/photos/39723755@N07
www.flickr.com/photos/esko234

---- --- -- - -- --- ----

report_1065_px1

The festival season in Portugal is at its peak, no one can really complain about lack of musical activities these days, so the problem is rather where to go than anything else. In my case a problem with a simple solution, as the choice is purely decided by money issues. Milhões clearly beats every other big festival in Portugal by its cheap entrance fee. Just to make a brief introduction: it is a medium sized – around 2000 people I guess – festival that takes place in a small Portuguese town Barcelos, the line-up has about sixty seventy bands (most of them of local origin with some foreign stars) who play on two stages and by the pool(!!!). Considering that it was the first time that the festival happened, one could have some doubts about the organization and technical issues. Forget them. Forget about all the troubles on Czech festivals with lack of places for tents, fucked up festival area, not enough toilets and showers and other similar causes for happiness. Everything managed professionally, without a single significant organization problem. But let’s drop the general talk and get to the festival itself...

Friday 23.7.2010

We get on the spot about six pm, still with considerable heat around we drag our bags into the camping site, only half a kilometer but the temperature works, I am starting to feel the pools, streams, rivers of sweat on various parts of my body, t-shirt glued to my back is an of course. This can be resolved only by a cold beer in the shade (copyright Se), cold beer in the shade stretches itself into dinner, dinner stretches into night and we finally get to the festival area at midnight in a solid mood, even strengthened by the obligatory finish your vodka in front of the security guys ritual. We come just in time to catch the last two songs by Valient Thorr, which is exactly enough. Tight leather pants, beer bellies, sweated testicles and a fine portion of manly heavy metal. Five minutes of headbanging and airguitar, five minutes of horns up and it’s just enough to satisfy your nostalgia.
Next comes Faca Monstro, set of some local Porto DJs that I calmly miss out on. Rather I would like to say a few words about the festival area at this point. An old large amphitheater set under the open sky, the ground slopes down to the stage so that you can even see from very far in the back, lots of nice big stone benches to sit on, nice acoustics, shortly a perfect place for a happening like this, maybe even a bit bigger than necessary.
Electric Wizard, even though it is not my regular cup of tea,

report_1065_px2

definitely made me curious and built up some expectations. The true metal image and motto “the longer hair the better music” promise a nice show ahead of us, we are about to be crushed down o to the ground by mighty guitar masiffs and even mightier bass and drums masiffs with lots of psychedelia around it. Forget it, the sound is so quiet that you are not gonna get crushed anywhere, no sonic brainwash is gonna happen this time. After a while I grow bored a bit and find myself a place to sit at. Pity, it could have been a wonderful experience if it was loud enough.
Now, put the horns down, there comes the electro/mashup/breakcore party arranged by the trio Tony From Eustachian/Captain Ahab/Sickboy. Actually you can leave them up for a while longer, as Tony From Eustachian is quite a hard piece to swallow. Very sharp speedcore mixed with grinding guitar samples and some nice extreme screaming, bpm soars up, the pulse quickens, a massacre that I certainly wouldn’t expect for local electro hipsters, half an hour of dense electronic blastbeating. If you add to it the self-puninshing theater provided by tony, who was slapping himself quite hard during the whole set, left right left right merciless (only the left hand wasn’t so skillful so the slaps weren’t that hard from the left side) you have before you one of the best performances of the festival.
Captain Ahab, now there goes out something that warms a hipster´s heart. Fairly dumb electro mashups of known songs that entertain only by a role model disco dancer in underpants and a bit of exaggeration. First two songs catch me smiling but then the alcohol and party mood goes away and I start to suffer. In the end, as the party reaches its climax, my tiredness reaches its own climax as well and I head for tent. Too bad that I missed Sickboy but to tell the truth I was expecting the same, if a bit more perverse, set as from Captain Ahab which I could calmly live without. From the reactions in the morning of the next day, my expectations didn’t seem to be far from truth.

www.milhoesdefesta.com
www.flickr.com/photos/39723755@N07
www.flickr.com/photos/esko234

Jiné názory


Přispěj do diskuze

mi povidej a jeste s tim portosskym pocaskem, uf

ten bazének musí bejt skvělej

aktuálně

diskuze