Články

přeposlat článek tisknout
MGLA, REVENGE, MALLEPHYR

MGLA, REVENGE, MALLEPHYR

  • kdy: 1. květen 2019
  • kde: Praha, Nová Chmelnice

I přes ohlášení na poslední chvíli se na Chmelnici sešel úctyhodný počet fanoušků, kteří byli odměněni třemi skvělými koncerty.

Po roční pauze od koncertování, kterou Poláci vyplnili tvorbou nového alba Kriegsmaschine, se letos s Mgłou vrátili zpátky na pódia a po pár festivalových vystoupení vyrazili na evropské turné, kterého se s nimi účastní také Kanaďané Revenge. Kdo ví, zda za to původně mohlo domluvené vystoupení na Brutal Assaultu nebo jiné okolnosti, ale i přes četný počet zastávek nebyla Česká republika na seznamu. Vzhledem k nepříznivým okolnostem, s kterými se na začátku Vision : Discipline : Contempt tour v Německu potýkali, ale nakonec na pražskou zastávku přeci jen došlo. Z politických důvodů dotýkajících se primárně předkapely, která Mgłu s Revenge doprovází, byl zrušen mnichovský koncert, načež tři dny před akcí oznámili Obscure Promotion přesun do Prahy. Ani zastávka v České republice se ale neobešla bez potíží. Z klubu Underdogs', kde se původně mělo hrát, se nakonec vyklubala Nová Chmelnice, a místo problematických Deus Mortem byl domluven lokální support.

MallephyrMallephyrJak se ale říká, vše zlé je k něčemu dobré, protože lepší českou kapelu než Mallephyr bychom si ani nemohli před koncertem Mgły a Revenge přát. Na to, že na přípravu neměli téměř žádný čas, na jejich vystoupení, kterého se ujali opravdu profesionálně, to nešlo ani v nejmenším poznat, a působili, jako by jejich účast na turné byla plánovaná od samého začátku. O tom, že kvality této kapely stále rostou, nás Plzeňáci přesvědčili na své vynikající loňské desce Womb of Worms, ale potvrzují je také naživo. Díky až kupodivu dobrému zvuku si šlo hned od úvodní skladby The Temple of Nothingness naplno užívat všechny aspekty hudby, které mám na jejich nahrávce rád. Obě kytary s basou byly dobře rozeznatelné, bicí včetně činelů výrazné, i vokál byl akorát srozumitelný a prezentovaný s veškerými hlasovými změnami včetně čistého zpěvu jako na albu. Kromě jedné starší skladby se hrálo pouze z novinky, a i když mají jednotlivé skladby proměnlivou dynamiku, třeba v druhé pomalejší polovině W.Y.I.D., set Mallephyr měl sílu po celou dobu. Například během divoce nasypaného tempa v Womb of Worms I nešlo zůstat klidným. Osobně bych si sice dovedl představit, že touto skladbou svůj koncert ukončí místo navazující druhé části, která nepůsobila až tak zběsile, leč disponuje silným koncem. A i když nezahráli The Absolute Inner Genocide, v kterou jsem vzhledem k důstojnému hracímu času doufal, není zde naprosto nic k vytknutí. Díky většímu množství kouře ani nevadila absence vlastního backdropu a konstantně červená světla se k Mallephyr na rozdíl od většiny black/death kapel opravdu hodila. Výborné, a já doufám, že se Plzeňáci v blízké době dočkají zaslouženého ohlasu nejen od českých fanoušků.

Setlist Mallephyr:
1. The Temple of Nothingness
2. Anti-Human
3. W.Y.I.D.
4. Womb of Worms I
5. Womb of Worms II

RevengeRevengeByť hned první kapela večera byla skvělá a účast Mallephyr jistě spoustu lidí potěšila, hlavním důvodem k návštěvě mnoha jedinců včetně mě byli Revenge. Je to už osm let, kdy se u nás tato kanadská mlátička ukázala naposledy, a vzhledem k tomu, že ani koncerty v okolí nejsou moc časté, pro fanoušky zhudebněného násilí se jednalo (nejen) o (státní) svátek. Sám jsem měl tu čest zažít kotel na Revenge pouze jednou v Německu, z kterého jsem se RevengeRevengeale léčil další dva týdny. Při vzpomínce na to, jak se v Praze vždy pařilo na One Tail, One Head, jsem očekával, že to i tentokrát bude hodně bolet. Jaké překvapení, že to nakonec na Chmelnici vypadalo jako v mateřské školce a téměř nikdo se ani nehnul. Mohl za to fakt, že se šlo další den do práce? Nebo snad svátek zamilovaných? První máj byl lásky čas, na Revenge si nechci zlomit vlas/vaz? To je jedno, holt jsem tentokrát odcházel bez modřin, což jsem si aspoň vynahradil nenávistným hrozením. Nechápu totiž, jak někdo může na Revenge pouze stát, když agresivnější kapelu prostě jen tak nenajdete. Jasně, jejich war metal sice není moc daleko od nějakého tupého grindu, který z dálky může působit jako nesmyslný bordel, ale ta síla, kterou ničí své nástroje, je až absurdní. Navíc téměř nezastaví, a řežou do davu jednu vraždu za druhou. A když už zpomalí a dojde na některou z pomalejších skladeb, o to více vynikne to přímočaré násilí, během kterého máte chuť někomu rozdrtit lebku. Dále se nemá smysl o ničem bavit. I když násilí bylo znatelné pouze na pódiu a ne pod ním, bylo to famózní a já doufám, že za týden v Polsku to bude jiná mela.

MgłaMgłaBez ohledu na kvalitu prvních dvou vystupujících, až před začátkem poslední kapely šlo poznat, na koho ve středu přišla většina lidí. Jde moc dobře vidět, jak Mgła roste a táhne davy, když se na její set i přes ohlášení na poslední chvíli zaplnila prakticky celá Chmelnice. V danou chvíli jsem si říkal, že přesunutí z útulného Underdogs' do většího prostoru nakonec nebylo na škodu. A navíc, jak už jsem v minulosti psal, Poláci nenechají nic náhodě a zvuk si dovedou MgłaMgłaohlídat. Když už i v bruselské díře, kde znělo hodně kapel marně, zvládli s pomocí vlastního zvukaře odehrát koncert na profesionální úrovni, byl by v tom čert, aby to v Praze neklaplo. Samozřejmě to bylo v pořádku, hlavně na levé straně klubu znělo vše čitelně, ale zároveň dost živě a bez přehnané čistoty jako na posledním albu. Výběr songů zvolili stejný jako v Bruselu a pravděpodobně na všech dalších zastávkách letošního turné. Nových songů jsme se sice nedočkali, ale v dřívějších letech nehrané skladby jako Exercises in Futility IV a V zazněly, a měl jsem z nich ještě lepší pocit než posledně. Hlavně během závěrečné pětky EiF to Polákům dobře sedlo, detaily bicích i melodie lépe vynikly, a přiblížili se tak síle skladeb jako EiF VI nebo With Hearts Toward None I a VII. K tomu připočtěte precizní vizuální prezentaci posilněnou dodatečnými klubovými reflektory, a je o skvělý zážitek postaráno. Po takovém koncertu nezbývá než uznat fakt, že si Mgła svůj úspěch zaslouží, jelikož jejich chytře složená, chytlavá hudba je i naživo prezentována perfektně. Osobně mě sice trochu mrzí, že nikdy nehráli songy z prvních dvou EP Presence a Power and Will, kterých už se asi ani v budoucnu nedočkáme, i když by do setlistu dobře zapadly. Vzhledem k tomu, jak silný je i jejich aktuální materiál, bude lepší vyhlížet vydání jejich nového alba.

Setlist Mgła:
1. Exercises in Futility I
2. Exercises in Futility IV
3. Mdłości II
4. With Hearts Toward None I
5. Exercises in Futility II
6. Groza III
7. With Hearts Toward None VII
8. Exercises in Futility VI
9. Exercises in Futility V

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

aktuálně

diskuze