V Kroměříži se po delší době době konala akce, která zaujala mě a asi dalších 120 platících. Což je na Kroměříž docela solidní číslo, které přesvědčilo majitele klubu Svět, takže příští měsíc zde budou moci kluci z kapely Sacrosanktum pořádat další akci. Na „Svět“ jsem dorazil kolem třičtvrtě na devět, v půlce setu kinder punkové kapely KONO 3,14. Věk kapely může být, tak kolem šestnáctého sedmnáctého roku, a proto z nich čišela chuť z hraní, kterou nekazily ani různé instrumentální kiksy. Ale i o tom je zčásti punk. Konopisti měli i typický punkové texty plné nasranosti na vše kolem. Přestože se mohli snažit jak chtěli, tak publikum spíše zůstalo chladné a těšilo na v Kroměříži velmi populární „Incoše“. The Inseminators je velmi veselá hudba čerpající hlavně z punku se zpěvákem a zpěvačkou navíc obohacená o takřka doomové nástroje jako je flétna nebo trubka. Takže hudba vyznívá velmi barevně a rozhodně nenudí. Navíc mezi písničkami recitovali veselé básničky o gore tématech, (dobrá parodie na gore grindové kapely) které vystoupení oživovaly. Inseminátoři zahráli jen šest písniček s omluvou, že nemají zkušebnu a že víceméně zkouší jen na koncertech. Kdyby nebyli takový ožralci a nedělali takový bordel ve zkušebně, kde si od jiných kapel půjčovali aparáty, který nezřídka poškodili, a proto byli z garáže vyhozeni, tak potom by nemuseli „zkoušet“ na koncertech a mohli být celkově dál. Ten potenciál v nich určitě je, ale je otázkou, zda jim současná situace vyhovuje či nikoliv. Po nich nastoupila kroměřížská metalová jednička Sacrosanktum, i když si musíme uvědomit, že v KM skoro žádné metalové kapely nejsou, proto možná je slovo jednička trochu zavádějící. Ale to nic nemění na tom, že se mi jejich tvorba z KM kapel líbí asi nejvíc. Přestože tato kapela funguje už asi čtyři roky, tak o ni moc lidí mimo KM asi nic neví, což by se mělo v brzké době změnit, protože kapela nahrává svůj první oficiální demáč, ke kterému by měla být docela solidní propagace. A co že vlastně hrají? Melodický klávesový doom metal s ženským zpěvem, Hc řevem a občasnými Hc skočnými prvky, což je docela originální. Kapela hledá bubeníka, a proto momentálně vystupuje s automatem, který místy opravdu zní příliš uměle. Ale i tak kapela předvedla solidní vystoupení se svými hity jako jsou Last Song či Balarina. Ovšem nevím co se stalo, ale ke konci vystoupení se zvuk slil do jedné koule, což skoro na bezchybném vystoupení zamrzelo.
A závěr patřil pro mě úplně neznáme kapele Numery, ze které se vyklubal docela solidní thrash, ovšem místy připomínající Panteru. Ovšem zpěvák vypadal docela trapně když zpíval s texty písní v ruce, takže se pomalu ani do publika nepodíval. Kdyby raději hulákal něco svahilštinou, tak by zcela určitě udělal lépe. Ale i tak mě jejich hudba docela bavila, příjemné překvapení. Musím říci, že mě celkový koncert velmi příjemně překvapil, jak po hudební stránce, tak hlavně tím, kolik přišlo lidí, jak jsem v úvodu napsal 120 návštěvníků je na Kroměříž opravdu hodně. Teď se uvidí, zda-li to byla náhoda či nikoliv.