Články

přeposlat článek tisknout
HELL'S PLEASURE Metalfest 2013

HELL'S PLEASURE Metalfest 2013

  • kdy: 19.-20.7.2013
  • kde: Německo, Pößneck, Motocross Area

Hell’s Pleasure celkově působil jako malinký festival někde na vesnici, což i byl, jen zde hrály kapely, na které fanoušci Kabátu přijdou stěží. Svět od vystoupení Portal už nikdy nebude, jaký býval!

S myšlenkou vyrazit na Hell’s Pleasure Metalfest jsem si pohrával už někdy od letošní zimy. Pohrával? No, ono upřímně, pokud nějakému festivalu headlinují jména jako PORTAL, ELECTRIC WIZARD nebo REPULSION (+ přibývaly i další, velice zajímavé akvizice), je za celkem rozumnou cenu a i pro tuzemského fanouška je vlastně celkem „za humny“ (Pößneck se nachází jen nějakých 70 km od Ašského výběžku), není moc co řešit. Navíc se mělo jet i v docela velké bandě, takže i o další zábavu a dobrou společnost mělo být postaráno, a taky že bylo.

kempZ Prahy vyráží naše slovanská (česko-slovensko-ruská) posádka někdy po 9té hodině ranní (asi jsem nikdy nevyrážel na festival takhle brzo). Po cestě na benzínce snídáme fermentovaný borový hvozd, jinak se nestalo nic pamětihodného, německé dálnice jsou jak známo velká pohoda, hraje nám všelijaký stoner a do cíle dorážíme celkem snadno. Kamarádi, co už tu byli loni, slibovali příjemný malý areál a dobrou atmosféru. Ani v jednom nelhali. Odbavení proběhlo bez problémů, auto bylo možno nechat přímo u stanů. Lidí hádám celkově tak 1000-1100 (?). Tábor rozbíjíme v blízkosti (zatím nefermentovaného) borového hvozdu, což se ukázalo jako skvělý tah, od nějaké třetí hodiny odpolední tu byl příjemný stín. V areálu je i motokrosová dráha a posed. Něco málo popijeme z domácích pivních zásob rozličného původu a vyrážíme do akce. Stanové městečko a distra (oplocené, ale většinu času nehlídané) byla oddělena od malého prostoru před podiem dalším plotem, až tady probíhala zběžná security „šacovačka“. Tedy až nějakých 10 metrů od podia, takže se dalo s vlastním mokem dojít až sem a v pohodě, vlastně už s částečným výhledem na podium popíjet a před podium pak dojít během pár vteřin. Místní europivo jsem jen zlehka ochutnal, nebylo o co stát, festivalová klasika, o nic lepší ani horší než u nás.

14:30 – 15:10 BÖLZER (CH)
15:30 – 16:10 IRKALLIAN ORACLE (SWE)
16:30 – 17:10 DEAD LORD (SWE)
17:30 – 18:10 VERMINOUS (SWE)
18:30 – 19:10 VOMITOR (AUS)
19:30 – 20:15 IN SOLITUDE (SWE)
20:35 – 21:20 HOBBS ANGEL OF DEATH (AUS)
21:40 – 22:30 ACID KING (US)
22:50 – 23:40 REPULSION (US)
00:00 – 01:00 PORTAL (AUS)

IRKALLIAN ORACLEPrvní kapelou, kterou vidím, jsou švédští IRKALLIAN ORACLE. Na sobě mají nějaké (pseudo)religiózní hábity (v dnešní době už dost okoukaná garderoba), zahalené hlavy, v tom vedru, které panovalo, jim to skutečně nezávidím. Hráli takovou tu dnes stále oblíbenější variantu obskurního death/black a trochu doom metalu, řekněme slabší pokus o Portal bez techniky nebo horší, střednětempé Mitochondrion. Zpěvák používal i nějaký šamanský bubínek, tamburínu, tibetskou misku, ale přišlo mi to dost samoúčelné, navíc z místa od zvukaře (!) měli celkem špatný, málo hutný zvuk. Když už chceme odejít, zjišťujeme, že zvuk je o dost lepší v předních řadách a to spíš trochu po stranách, této zkušenosti využíváme i později. Možná by to bylo o něco působivější za tmy, ale pochybuji. Nic moc.

Pak jdeme prolézat distra, výběr je (pro mě) víc než lákavý, ceny většinou normální, dá se tu i občas něco koupit levněji než u nás, různé speciální nabídky atd. Strávil jsem tam 10 minut a už si odnášel dvě 2LP, které jsem sháněl fakt hodně dlouho. Radost. Dál jsem se musel sakra krotit a zakázal si tam chodit, jinak bych tam mohl taky nechat celou výplatu.

Vracíme se až na VERMINOUS, rovněž se Švédska, ale tohle už bylo jiné kafe. Hodně našláplý, rychlý, s přehledem zahraný death/thrash, naživo mi to vlastně přišlo ještě víc thrash než z nahrávky, asi to bylo i zvukem, který byl ale jinak celkem dobrý. Tahle kapela si bere náboj a to nejlepší z oldschool death a thrash metalu, cítil jsem v tom Possessed, staré Sodom a Kreator, ale není to jen nějaké retro, co ustrnulo ve vývoji, kytary a bicí (bavilo mě např. cinkání na středy činelů) tady toho hrají víc, jsou nápaditější, propracovanější a rychlejší. Nechyběl tomu ani pořádně zlý odér, byl v tom prostě cítit Satan a to je dobře. Vtipně na mě působil jeden z kytaristů s účesem á la Travolta v Pomádě, možná by mu to spíš slušelo v nějaké rockabilly kapele za kontrabasem :). Na začátku poznávám pecku Spawn of Satan´s Curse, pak hráli ještě určitě Of Evil Blood. Dost dobré, bavilo mě to.

Místo dvou dalších thrashů se jdeme radši trochu opít s ostatními, ale jen tak decentně, to nejlepší nás teprve čeká. Chtěl jsem se vrátit alespoň na kus HOBB´S ANGEL OF DEATH, ale přicházím pozdě, zrovna když končí. Další tři kapely už jsem si ale ujít nechat nemohl.

ACID KINGACID KING, celkem letitá kapela z Kalifornie, kterou jsem posledních pár měsíců občas poslouchal a s přibývajícími poslechy se mi líbili víc a víc. Je to vlastně klasický stoner/doom metal s doteky psychedelického rocku, mají dobré riffy, vyhrávky i sóla a prostě vědí, jak se má tenhle styl hrát pořádně. Do toho zajímavý, nenucený zpěv kytaristky Lori (taková správná a sympatická stonerová „mamina“, mimochodem ex-manželka Dalea Crovera z Melvins), na který jsem si nejdřív musel zvykat, postupem času se mi naopak začal hodně líbit. Asi první dnešní kapela, u které bych zvuk označil za výborný, což zážitek dost umocnilo, stejně tak tomu prospěla tma a dobrá hra světel. Vokál mi přišel trošku naechovanější než z nahrávky, ale i to se mi líbilo. Hutné, zemité riffy a zatěžkané bicí, vše zahrané nad očekávání skvěle a to i všechny vyhrávky a sóla, co znám z nahrávek. Hráli Busse Woods, 2 Wheel Nation, mé oblíbené Silent Circle a Electric Machine a ještě asi jednu, dvě skladby, jist si nejsem. Acid King mě svou hudbou příjemně rozpustili a předvedli i trochu překvapivě výborný koncert.

Pak následovaly nějaké ty rychlé rumy a zase rychle zpátky na REPULSION. Kapela, jejíž význam zná snad každý, kdo se zajímá o extrémní muziku, ať už ho jejich produkce baví nebo ne. Považováni za (pra)otce grindcore žánru, byť je to spíš pořád ještě zběsilý thrash/death metal utržený ze řetězu. Mě jejich produkce a stejně tak i vystoupení bavilo. Bylo to energické, neurvalé, hrubé, pro někoho možná trochu primitivní, ale to k tomu patřilo. Přehráli snad celé album Horrified (co by taky jiného měli hrát že?), vtipnou hitovku Helga Lost Her Head a cover od Slaughter. Zvuk se mi zdál trošku slabší, ale v zásadě vlastně ok a velkou část setu jsem si užíval hlavně řádění v kotli, který se na ně strhl, takže těžko přesně soudit. I když o nějakém velkém nadšení mluvit nemůžu, bylo to vcelku dobré a jsem rád, že jsem tuhle kapelu měl možnost vidět naživo. Je i možné, že to prostě jednoduše přebilo TO, co se strhlo potom.

PORTALJeden ze dvou hlavních důvodů, proč sem jet, totiž byli australští PORTAL. Odbila půlnoc a protinožci spouští svojí lekci nezemského death metalu. Zvědavost, jaké bude jejich živé vystoupení, byla celkem značná. Přece jen, kromě naprosto unikátní instrumentace u nich vždycky hrál velkou roli zvuk. Byly tu obavy z hlukové koule, nevyváženosti apod. Neoprávněné. Zvuk sice byl o něco málo bordelóznější a špinavější než z desek, ale vlastně jen a jen pro dobro (resp. spíš zlo) věci a stále se v tom šlo dobře orientovat, byl dostatečně průrazný apod. Po instrumentální stránce také nelze nic vytknout, pokud se člověk dokázal vymanit z toho černo-černého vytržení z reality, mohl se kochat technickou hrou kytarové sekce. Stejně tak zajímavá byla i hra bubeníka. V hlavě mi utkvěl třeba jeho důraz na určité údery na přechody a kotel, podpořené basou. PORTALDalší věc – vizuální stránka. Osobně moc na nějakou image, maškarády a divadla nedám, často mi třeba u blackmetalových interpretů přijdou směšné, ale u Portal se musí uznat, že tuhle stránku dotáhli někam, kde to musí zapůsobit snad na každého. Ten vizuální dojem v kombinaci s muzikou jakou produkují, je naprosto dechberoucí. Curatorovu kázání se prostě člověk musel poddat a uvěřit. Ruce při vzývacím gestu šly nahoru naprosto samovolně. Přemýšlím, jestli jsem někdy na koncertě cítil takovou euforii ze zhudebněného hnusu. Do toho spousta kouře, dobrá práce světel, nebylo co vytýkat. Ze začátku do nás nemilosrdně pustili Larvae, pak nějak postupně Glumurphonel, 13 Globes, Black Houses, Vessel of Balon, Awryeon + i něco dalšího, pořadím a ani vlastně počtem skladeb si jistý nejsem, ta „hodina duchů“ utekla jako nic. Každopádně to byl asi nejlepší metalový koncert za opravdu hodně dlouhou dobu a (nejen) moje očekávání celkem výrazně předčil. Jeho následky byly druhý den znatelné v celém okolí festivalu (viz. mIZZYho příspěvek).
 
okolíRáno je k nám překvapivě milosrdné, slunce se asi po vystoupení Portal bálo vylézt a tak je úplně zataženo a chládek. Fajn. Stylová snídaně u hřbitova, procházka po (do včerejška :)) idylické okolní krajině mezi obilnými lány (kruhy v obilí!) a alejemi, zlý černý kostel a jeho okolí, kde jsme objevili dost divné věci, o kterých by bylo lépe se raději nezmiňovat!

14:00 – 14:40 AMULET (UK)
15:00 – 15:40 VORUM (FIN)
16:00 – 16:40 CHAOS ECHEOS (F)
17:00 – 17:40 SVARTIDAUDI (ISL)
18:00 – 18:40 ATTIC (GER)
19:00 – 19:45 ANTAEUS (F) > BLACK SALVATION
20:05 – 20:50 CRUCIAMENTUM (UK)
21:10 – 22:00 NECROS CHRISTOS (GER)
22:20 – 23:20 SATAN (UK)
23:40 – 00:40 ELECTRIC WIZARD (UK)

VORUMJdeme až na finské VORUM, kteří mě z nahrávky celkem zaujali. Švédský death metal, ale nasáklý temnotou ze zámoří a trochou té typické finské zvrhlosti. Ze začátku mě to ale nějak moc nebaví, kapela na mě působí trochu unaveně (kocovina?) a zvláště bubeník se s tím trochu trápí, do toho nevýrazný zahuhlaný zvuk, vokál slabý, kanibalská image kytaristy je celkem úsměvná. Navíc vylezlo to otravné slunce. V druhé půlce se do toho ale nějak víc opřeli, nebo hráli lepší skladby (?), postupně se zlepšil zvuk a nakonec jo, docela dobré.

SVARTIDAUðIAbsence CHAOS ECHOES byla škoda, ale co už. Kvůli dodržování pitného režimu přicházím i o začátek SVARTIDAUðI, což mě mrzí, zvláště po tom, co zjišťuji, že i naživo je to výborně zahraná blackmetalová palba, navíc měli i dobrý, celkem čitelný zvuk. Islanďané hrají, řekl bych takovou fúzi mezi pojetím norského black metalu devadesátých let a tou čím dál oblíbenější disonantnější podobou typickou pro kapely z Francie. Agresivní sypačky se střídají s atmosféričtějšími, vybrnkávanými pasážemi. Svojí hrou mě kromě bubeníka (sypal tak vehementně, až rozsypal hi-hat) zaujal i zpívající basák, hrál tam toho na poměry žánru docela dost, basu podladěnou až běda, struny mu na ní skoro plandaly. Stejně jako na desce mi ale sem tam některé pasáže přišly až moc natahované, resp. mě to nebavilo po celou dobu stejně. Jsou tam prostě i trochu slabší místa. Kromě věcí z Flesh Cathedral hráli i jednu novou skladbu. Po většinu hracího času mě to ale bavilo dost, atmosféře vystoupení ani moc neublížilo denní světlo, což o něčem svědčí. Ale ty křiváky a kapuce v tomhle vedru? Jó holt ta image to je bič.

Tak to jdeme zapít a vracíme se na CRUCIAMENTUM. Death metal z UK. Mám od nich rád hlavně věci z dema Convocation of Crawling Chaos, které zaznělo tuším celé, hlavně titulní skladba byla doslova pekelná. Rouhání a vzývání Nyarlathotepa, tak to má být. Celá kapela skvěle sehraná, valilo to, když se sypalo tak pořádně. Kotel, který si to žádalo, se rozjel až v druhé půlce koncertu, ale našel se i hlouček fanatiků, kteří některé kytarové melodie „hymnicky“ vyzpívávali. Možná jsem to čekal ještě o něco málo temnější, stejně tak i vokál byl trochu sušší než na desce, ale to jsou jen detaily, zvuk byl dobrý a skvěle čitelný. Celkově výborné vystoupení, ze sobotního dne možná nejlepší.

Po tomhle nářezu by mi NECROS CHRISTOS asi přišli jako špatný vtip, tak jdu radši pít a vracíme se někdy v druhé půlce setu britské heavymetalové legendy (dle ohlasů) SATAN. Ano, viděli jsme tu i samotného Satana! Sice jen z kopečku po straně podia, kde byl omezený výhled, ale byl to jistě on. Já tedy heavy metalu příliš neholduji, ale tohle mi přišlo docela dobré, kamarádi, co rádi heavy metal, říkali, že přímo nejlepší. Aby toho zla nebylo málo, tak se ze tmy vynořil bubeník SVARTIDAUðI, tak s ním kecáme, dáváme dýmku míru a vůbec navazujeme na tradici udržování dobrých česko-islandských vztahů (viz Sólstafir).

ELECTRIC WIZARDPříjemně naladěni a natěšeni se prodíráme do předních řad, za chvíli má začít druhý hlavní důvod mojí návštěvy. Další legendární Angláni, tentokrát stoner/doomoví. ELECTRIC WIZARD. Bubeník si na stojany činelů šteluje cosi, co připomíná spíš dva UFO talíře, zvuková zkouška kytar šponuje očekávání do závratných výšin a už to jede! Na úvod hned Satanic Rites of Drugula, což je možná jejich nejlepší skladba, riffově a vyhrávkově bohatá, chytře vymyšlená struktura, dobrý refrén, lidi paří až překvapivě divoce. Další se rozjíždí Return Trip, což je taky výborná věc, ale nějak mi v jejím průběhu dochází, že z alba to zabíjí zvláště díky tomu masivnímu, přehulenému zvuku a ten tomu naživo trošku chyběl. Zvuk byl dobrý, hutný, celkem mohutný, ale já chtěl víc, chtěl jsem, aby mě to totálně převálcovalo a to se za celou dobu setu nestalo. Hráli ještě dobré věci jako Witchcult Today, Black Mass a bohužel i novou Legalise Drugs & Murder, která mi přijde vyloženě špatná až otravná, navíc je tam polo-vykradený riff z Druguly. Tak to přetrpím a náladu mi spraví až Dopethrone a částečně i Funeralopolis, která mě ale nakonec opět zklame. Konec, který měl být maniakálním vrcholem, tady působil spíš unyle, Oborn měl na konci víc vřískat a ne zpívat (zpíval ale určitě o dost lépe než jeho slavnější skoro-jmenovec). Čekal jsem strhující zážitek a dostal jsem „jen“ dobrý koncert – jó to jsou prostě ta přehnaná očekávání. Tak jako tak, jsem ale rád, že jsem je viděl, to zase né že ne. O den dříve hrající ACID KING mě baviIi víc.

Z afterparty si toho moc nepamatuji, dopíjely se a dokuřovaly zásoby, nějaké to pořvávání na posedu, vzývání mrazivého měsíce, chvíli jsme i tančili na metalotéce v pivním stanu, pak už jen tma a ráno až moc světla. Resumé? Hodně příjemná (až na to vedro) a pohodová akce, z velké části i díky lidem, se kterými jsem tam byl. Co se týče kapel, tak navždy mi v hlavě ulpí vystoupení PORTAL, také ACID KING, CRUCIAMENTUM a SVARTIDAUðI byli hodně dobří. Uvidíme, co bude za line-up příští rok, nejspíš bych se tam rád podíval znova. Zvlášť jestli opět vystoupí Šaríííííš :) !

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

Schweinitz - black churchNevím, kde jsem vzal letos tolik peněz, že jsem si mohl dovolit jet na dva festivaly do zahraničí, ale je tomu tak. Po květnové návštěvě Polska jsem poprvé za svých 21 let navštívil Německo. Ke koupi lístku na Hell’s Pleasure Metalfest mě hodně lákali Portal a Electric Wizard, ale až po potvrzení Svartidauði jsem se fakt naštval a 40 € pořadatelům poslal.
 
Hell’s Pleasure je takový malinký festival, který se koná poblíž městečka Pößneck, ležícího asi 100 km na jih od Lipska. Není to sice úplně nejblíže, ale zhruba za 6h jsme to autem, díky řidiči, který nebyl v pátek ráno po draku jak já, zvládli. Na místo jsme dorazili kolem jedné odpoledne, slunce pařilo jak sviňa a my se po asi půlhodinové frontě dostali i s autem do kempu. Ten byl umístěn hned vedle pódia, takže i když jsme měli auta se stany až na úplném konci kempu, došli jsme z jednoho místa na druhé během pár minut. Areál se stage byl dost malý a na první pohled celkem nešťastně řešený. Prostor před pódiem se mi zdál vzhledem k počtu stanů, které jsem viděl, nedostatečný, což se naštěstí nepotvrdilo a ani na headlinery jsme se mačkat nemuseli. Vchod byl u zadního rohu stage, příchozí se trochu prodírali mezi již pařícími fanoušky a sem tam se fronta trochu blokla. Na druhé straně byl pivní stan se skromným merchem festivalu a kapel. V uličce mezi kempem a stage bylo ještě asi 10 dister a 2 stánky s jídlem. Co se piva týče, 0,4 l nepitelného patoku stálo 2,5 € + 2 € záloha za kelímek (ještě že jsme měli vlastní zásoby; piv i tvrdého) a jídlo též nebylo žádná sláva, ale grilované koleno za 4 € se jíst dalo. Hell’s Pleasure celkově působil jako malinkatý festival někde na vesnici, což i byl, jen zde hrály kapely, na které fanoušci Kabátu přijdou stěží.

14:30 – 15:10 BÖLZER (CH)
15:30 – 16:10 IRKALLIAN ORACLE (SWE)
16:30 – 17:10 DEAD LORD (SWE)
17:30 – 18:10 VERMINOUS (SWE)
18:30 – 19:10 VOMITOR (AUS)
19:30 – 20:15 IN SOLITUDE (SWE)
20:35 – 21:20 HOBBS ANGEL OF DEATH (AUS)
21:40 – 22:30 ACID KING (US)
22:50 – 23:40 REPULSION (US)
00:00 – 01:00 PORTAL (AUS)

Hell's Pleasure festFestival zahájili švýcarští BÖLZER. Zahráli celé své letošní EP Aura, které je parádní; určitě jeho poslech doporučuji. Přesto, že hrají jen ve dvou, zvládli to dost slušně. Díky hodně nabasované kytaře kapele moc nechybí basa, spíše mi občas vadila absence kytary druhé, která by to jistě oživila, a nepostřehl jsem ani žádné samply. Jen kytaru, bicí a vokál. Na pódiu mě sice nepřesvědčili tolik jako z desky, ale o nějaké nudě bych rozhodně nemluvil.

Švédi IRKALLIAN ORACLE ale poměrně zklamali. Působili totiž jako laciná kopírka Portal, a to nejen kvůli image, ale i hudební stránce. Podle riffů dávali jasně najevo, o co se snaží a kam míří, ale moc se jim to nepodařilo. Jisté nápady v jejich pomalejším black/deathu byly fajn, ale třeba kytarista nestíhal, dělal znatelné přehmaty, zkrátka asi ještě chvíli potrvá, než budou schopni koncertem fanoušky omámit.

Dead Lord vynecháváme, raději pijeme dovezené ejly, ať nezteplají, a pak hurá na VERMINOUS. Ti byli z kapel, které pro mě nebyly hlavním lákadlem, byť jsem se na ně těšil, rozhodně nejlepší. Z alba zní jako typický oldschool death s kapkou thrashe, naživo to byl spíše thrash s kapkou deathu. Bylo to fakt parádní, hodně živé, Spawn of Satan's Curse totální palba. Nemít na nohách sandály, v ruce foťák a na nose brýle, hned jdu do kotle dělat bordel. A co se jeho dělání týče, přišlo mi, že se celou dobu téměř nikdo pořádně nehýbal. Češi jsou mnohem větší pařani.

VOMITOR mě po tom, co předvedli Verminous zrovna dvakrát nebavili. Sice to také byl dost živý thrash, ale předchozí kapele se rovnat nemohli. Navíc zpěvák svými kecy do zechovaného mikrofonu a neustálým kvákáním a vazbením kytary mezi songy dovedl ze sledování zbytku koncertu akorát odradit, čili následoval přesun na rumo-jacko-slivovicovou pauzu u stanu. Poté hrál totiž trojlístek kapel, u kterého jsem vydržel až do konce.

Začátek ACID KING byl docela slabý. Hráli hlavně pomalejší skladby, dost doomovějších riffů a komplexně jaksi neměli ten správný drive. Možná to bylo i tím, že jsem stál poměrně vzadu, kde aparatura už nezvládala dělat pořádný hluk, ale celkově mi během festivalu přišlo, že v předních řadách byl zvuk mnohem lepší, než třeba kolem zvukaře a za ním. Když si ale člověk uměl stoupnout, vždy se dalo místo s velmi slušným zvukem najít a ani jedna kapela, na které jsem byl, velkou zvukovou újmu neutrpěla. Jakmile jsem se tedy protlačil dopředu, Acid King mě chytli mnohem více. Vyšší hlasitost jim svědčila a druhou půlku setu tvořily už rockovější skladby, které neuspávaly.

Slušný nářez byl na REPULSION. Ti to tam konečně pořádně rozhýbali, vůbec se s tím nesrali a sázeli jeden song za druhým; těch díky minutovým stopážím stihli zahrát poměrně dost. Krom Horrified zvládli i stará dema a nějakou novou skladbu. Fajn příprava na zlo, které na nás čekalo.

PORTALPoslední kapelou pátku totiž byli PORTAL. Pro mnohé z nás největší lákadlo a důvod, proč jsme vůbec do Německa jeli. Nevím, zda vůbec někdy hráli v Evropě, ale pokud ano, určitě ne blízko. Když si konečně po Evropě naplánovali turné, bylo jasné, že budou-li v přijatelné vzdálenosti, musíme je vidět. Tlačíme se do prvních řad a čekáme na půlnoc, než to peklo začne. Tma, mlha, postupně vystoupilo pár černých postav, zaznělo skřípání kytar a… a započal ohavný a ultimátně zlý rituál! Na pódiu všichni zakukleni a vepředu Kurátor, který kázal a hrozil svými chapadlovitými drápy. My pařili jako smyslů zbaveni, kázali a hrozili, jak PORTALto jen šlo, protože Portal zkrátka nelze nevzývat. Byly jen docela velké obavy z toho, jaký bude zvuk (zda nebude zbytečně moc čistý, či až příliš nakouřený), ale byl přesně takový, jaký si Portal zaslouží. Hned od první Larvae jsem byl v naprostém transu a euforii, má mysl se přemístila do vzdáleného vesmíru a tam ji někdo dobře zvalchoval. Ze setu jsem poznal krom první Larvae ještě Swarth, Glumurphonel, Vessel of Balon a Awryeon. Zbytek ze sebe nedostanu, jelikož mě Portal pohltili natolik, že bylo vlastně jedno, co hrají. Co se týče zlo-metalových věcí, musel bych v paměti sakra hodně pátrat, abych si na něco natolik dobrého vzpomněl. Tohle opravdu (a jistě nejen podle mě) stálo za to.

Poté skoro téměř všichni už odpadali, jen já v sobě z koncertu dusil stále tak silný dojem, že by byla škoda jít hned spát. S kolegou ještě před zalehnutím zlikvidujeme flašku rumu, protože ožrat se byla stejně jediná věc, která po Portal šla udělat.
 
SchweinitzV sobotu ráno byla zamračená obloha a fajn chládek. Poobědvali jsme v blízké restauraci dobré jídlo za rozumný peníz, padla nějaká piva, ze kterých se jako jediný opravdu pitelný ukázal weissbier za 3 €. S polednem vylezlo i slunce, což byla trochu škoda, jelikož dopoledne bylo příjemně. Před prvními kapelami jsme se ještě podívali do blízké vesničky Schweinitz, kam nás nalákala vyčuhující špička černého kostelu. Schweinitz je opravdu malá a velmi pěkná víska, ve které může žít 50-100 obyvatel, jsou tu hezké staré domy s hrázděným zdivem, na okraji malý hřbitov a uprostřed černý kostel, který jako by na Schweinitz - black churchmístě vyrostl během pátečního setu Portal. Ale celkově jsme v okolí našli hodně zlých podivností. Od černého kostelu, přes hrozící bodláky, chapadlovité kořeny stromů na břehu potoka, až po suprový Cthulhu strom. Jó, svět od vystoupení Portal už nikdy nebude, jaký býval.

14:00 – 14:40 AMULET (UK)
15:00 – 15:40 VORUM (FIN)
16:00 – 16:40 CHAOS ECHEOS (F)
17:00 – 17:40 SVARTIDAUDI (ISL)
18:00 – 18:40 ATTIC (GER)
19:00 – 19:45 ANTAEUS (F) > BLACK SALVATION
20:05 – 20:50 CRUCIAMENTUM (UK)
21:10 – 22:00 NECROS CHRISTOS (GER)
22:20 – 23:20 SATAN (UK)
23:40 – 00:40 ELECTRIC WIZARD (UK)

První kapelu Amulet vynecháváme a jdeme na VORUM. Další z těch mlaďoučkých kapel, které sází na starý dobrý švédský death. A jo, i naživo jim to šlo. Decentní zašpiněná image jim seděla, jen kytarista to s krví a kostmi nemusel tolik přehánět. Verminous z pátku sice nepřekonali, ale zabavili dobře.

SVARTIDAUðIDalší vystupující měli být původně Frantíci Chaos Echœs, kteří byli hodně velké lákadlo. Pro mě vlastně jedna z pěti nejdůležitějších kapel. Ti žel kvůli jistým osobním problémům baskytaristy zrušili celé turné, což mrzí, takže rovnou následovali SVARTIDAUðI. Jak jsem napsal na začátku, jejich potvrzení byl poslední impuls k tomu, abych si koupil lístek. Flesh Cathedral považuji za nejlepší album loňského roku, takže je jasné, jak jsem se na ně těšil. Obsazuji první řadu a čekám, než začnou. O nazvučení se postarali zatím bez šátků přes obličej, čili jsem si konečně i prohlédl, jak chlapi vypadají. No a samotný koncert? Fůůů, dost velká paráda. Potěšilo mě, že zvuk nebyl nijak zprasený, vše šlo slyšet dobře, jen při největších palbách se třískalo hodně basů, ale to lze svést na tu první řadu. Začali novou (?) skladbou (neznám ji ani z dem), ta byla takovou méně roztahanou náhradou za Sterile Seeds, kterou nehráli, dále pokračovali s Flesh Cathedral, The Perpetual Nothing a Psychoactive Sacraments. Po technické stránce bylo vše naprosto precizní. Žádné přehmaty ani změny oproti albu jsem nezaznamenal, a to mám jejich tvorbu naposlouchánu velmi dobře. Mlaďoch za bicí soustavou hrál naprosto perfektně, pravděpodobně asi nejlépe ze všech bubeníku na festu. Pravda, atmosféra za světla asi nebyla tak dobrá, jako třeba na Prague Death Mass, ale stejně jsem chytal husí kůži. Dostali mě.

Aby ale nadšení netrvalo moc dlouho, přišlo na řadu další zklamání. Krom Chaos Echœs nedorazili ani Antaeus. Jejich let byl zrušen, a jelikož se jednalo už o druhé odpadlíky z mých pěti největších taháků, byl jsem bohovsky nasraný. Místo nich hráli nějací BLACK SALVATION, na které jsem šel s tím, že to bude alespoň black, ale prd, pouze dost nudný doom. Tohle teda ne, jde se pít na žal!

CRUCIAMENTUMCRUCIAMENTUM ale prochlastat nesmíme. Jednalo se o jejich poslední koncert, takže rychle dopředu. Jak jsem byl v náladě, doufal jsem, že si trochu více zapařím, ale opět nic. Němci stáli znudění, bylo tedy možné jen stát a koukat. Nevím, zda jsem jediný, ale myslím si, že oproti nahrávkám to bylo méně ohavné a zlé. Palba super, odehrané dobře, ale trochu umírněnější. Asi jsem od Cruciamentum čekal více, aspoň pořádný kotel.

NECROS CHRISTOS se po chvilce odcházím najíst. Dal jsem jim šanci, ale moc mě o svých kvalitách nepřesvědčili. Hudebníci jsou možná dobří, ale nápady slabé. Ve chvíli, kdy by měli rozjet pořádnou palbu, pokaždé začnou s nudnými riffy a i vokální projev frontmana se mi ani trochu nelíbil. Nebylo třeba ztrácet čas.

SATANa pozorujeme z kopečku nedaleko pódia (dobré, že můžeme říct, že jsme na vlastní oči viděli Satana :D), což je celkem fajn heavík. Bicí držely docela taneční rytmus, i byla chuť na ně mrknout zblízka, ale zrovna v tu chvíli za námi přišel pokecat nějaký mlaďoch a po chvíli poznávám, že se jedná o bubeníka Svartidauði. Strhla se ihned vášnivá debata a prokecali jsme set Satana až do konce. Jasně, byli jsme už docela nadraní, takže moc inteligentní debaty se od nás nedočkal, ale i přesto působil velmi mile. Fajn si pokecat s rozesmátým klukem, který bubnuje ve zlometalové kapele z Islandu.

ELECTRIC WIZARDTo ale nemůžeme celou věčnost, takže šup šup, zdrháme rychle před pódium na ELECTRIC WIZARD. Ti sice hrají v okolí podstatně častěji než Portal, ale u nás se zatím také neukázali. Během montování obřích činelů a zvučení kytar si říkáme „jojo, tohle bude nářez“. A taky že byl! Asi to bylo méně zvrhlé, než jsem nakonec čekal, ale stejně super. Hned na začátku Satanic Rites of Drugula, a když začala hrát i druhá kytara, tak se to dobře rozjelo a lidi se konečně začali hýbat. Setlist nemá cenu moc vypisovat, až na prohození pořadí hráli snad to samé, co letos na Roadburnu, čili set hodně v pohodě. Absolutně nejvíc mě bavila Black Mass, „Hear me Lucifer“ jsem řval jako magor, to bylo super. Předposlední Dopethrone samozřejmě taky perfektní, jen poslední Funeralopolis mě trochu zklamala. Čekal jsem u ní naprosté šílenství (mělo to být ještě více nahlas a více nařvané!), ale stěžovat si, nebo zbytečně hledat chyby? Nic takového, i tak to byl hodně dobrý konec. 

I přes malý šok při prvním pohledu na festival, jsem hodně spokojen a rád, že jsem Hell’s Pleasure Metalfest navštívil. Škoda velmi chudého oficiálního merche, jelikož jsem si krom nášivky Cruciamentum a plakátu nic nepřivezl. Krabice s vinyly mě moc prohrabávat nebaví a většina kapel s sebou žádná alba neměla. Pivo a jídlo rozpitvávat nebudu, byli jsme holt v Neměcku, jen hodně zamrzelo, že odpadli Chaos Echœs a Antaeus, ale už jen kvůli Portal se vyplatilo tento výlet absolvovat. Svartidauði s Electric Wizard byli též paráda a některé kapely, třeba Verminous, velmi příjemně překvapily. Nejsem si sice jist, zda se mi příští rok bude chtít jet znova, přeci jen velké lákadlo jako Portal asi hned tak neseženou, ale pokud však sestava bude stát za to, proč ne? Lístek tak drahý nebyl, cesta se přežít dala a bylo nám tam fajn.

aktuálně

diskuze