Články

přeposlat článek tisknout
Dawn of the New Age 2013

Dawn of the New Age 2013

  • kdy: 26.1.2013
  • kde: Praha, Rock Café

Věru zajímavou a žánrově pestrou akci pro nás pořadatelé připravili. Špička i naděje domácí scény, to všechno pohromadě. A když se účastnily i dvě „naše“ kapely, návštěva byla přímo povinností.

Keep on RottingNa již čtvrtém pokračování večírku se štítkem Dawn of the New Age 2013 se sešla fajn skvadra tuzemských kapel napříč žánry. A když se účastnily i dvě „naše“ kapely, nebylo ohledně návštěvy akce co řešit.

Původně avizovaný start na sedmou se posunul asi o půl hodiny, byl tedy čas obejít klub a pozdravit některé dorazivší i vystupující, z nichž se jako první jali podium okupovat KEEP ON ROTTING. Je všeobecně známo, že Keep on Rotting vyhráli soutěž MetalGate, bylo tedy třeba si v Rock Café, kde zvuk bývá v rámci tuzemska nad poměry dobrý, ověřit kvalitu nového materiálu, jež KoR pro tohoto vydavatele chystají. Nemá dle mě cenu rozebírat skladby z nadmíru povedeného EPThe Beginning, ani ty starší, které kapela s „novým“ zpěvákem – bylo dobré slyšet, že do kapely již zapadl – dodatečně pro živé vystupování secvičila a rovnou řeknu, že dvě nové skladby znějí ještě lépe. Přemýšlení (jakože progrese) v jejich death metalu ještě přibylo, ale rovněž se nezapomnělo na to, aby skladby měly spád, držely pohromadě a reflektovaly dnešní znění. Nápady jsou celistvější, rozvětvenější, o nečekané zvraty a zajímavá tempa není nouze. Kapele to živě hraje neuvěřitelně, přál jí, až na mírně utopené kopáky a virbl (velká škoda, protože Hanzz patří mezi tři nejlepší bubeníky u nás), i zvuk a každý si musel vychutnat prokomponovanost dvou kytar s basou. V Keep on Rotting máme ohromný příslib.

Modern Day BabylonPak se nesklidily bicí, ale postavily před ně druhé, což předznamenalo, že hrát budou hrát MODERN DAY BABYLON. Ti v triu již několik koncertů odehráli, překvapilo mě ale, že si Vojta vedle soupravy už klasicky staví stojan s notami. Ale co, aspoň to zajímavě, pro někoho důležitě, vypadá. Takže si Tomáš z podia kapelu nazvučil a Moderni mohli začít. Pro mé překvapení ale byla v prvních třech skladbách debutu The Manipulation Theory, které MDB již standardně přehrávají celé, cítit nejistota. Po koncertě jsem zjistil proč, kapela měla asi tři měsíce oddech. Nicméně po nich vše najelo do naprostého pořádku a MDB do živé podoby transformovali hudbu, za kterou jsou tak ceněni. Navíc s Tomášovou novou osmistrunnou a masakrózně znějící kráskou od Skervesenu, na které jsem i já jako člověk od bicích mohl nechat oči. Zazněla samozřejmě i poslední hitovka Differentiate a cca 35 minut bylo za námi. Maličko mě snad překvapilo, že v sále nebylo tolik lidí, kolik jsem očekával, ale odezva byla – nejen od skalních příznivců – stejně jako na KoR, kteří dokonce přidávali, nadmíru vřelá. Bylo za co.

Genuine ReliefA po deváté nastal čas pro pořadatele akce, pro pražské GENUINE RELIEF, kteří, jak jsem později zjistil, jsou personálně poměrně silně svázáni s PSG. A co by to bylo za pořadatele, pokud by nedokázali oslovit dostatečný počet svých fans. V sálu se to rázem zaplnilo ještě o něco víc a bylo zřejmé, že tahle akce bude v pozitivních číslech. GR mají na triku docela čerstvé album Behind the Smile, takže bych nejradši napsal, že tvořilo páteř setu, ale předchozí alba neznám, tudíž nebudu tvrdit neověřené, ale názvy skladeb z něj zněly často. Prvně nedostatky. Zhoršil se zvuk, což nepřičítám pouze vině zvukařově, ale i vzájemnému nastavení aparátů obou docela slušných kytaristů. Nenašel jsem zkrátka místo, kde bych obě kytary slyšel pohromadě v souhře. Jinak by nápady v jejich někdy i temně hravém death/blacku nepostrádajícím atmosféru byly, i když jsou rozmělňovány místy plytčími, díky kterým mi kapela zněla trošku „česky“. Dost se mi líbil projev zpěváka Štěpána, který občasně ještě vklouzává za klávesy. Poladit zvuk (i bicích, možná jiné blány), rytmicky muziku trošku zpestřit a myslím, že z GR bude naprosto příjemná koncertní záležitost.

Poppy Seed GrinderA teď přijde řada na trochu nepříjemné kritiky (kamarádství stranou), protože po GR na podium vtrhli ostřílení borci z POPPY SEED GRINDER. Bicí i Dharm za nimi na něm přežily neměnně, taktéž na něm, vyjma změny outfitu, přečkal basák Honza (dále i Designed for Death) jako nový člen u nástroje, který PSG leta chyběl, k němuž si přibral zpěv. Trošku zvláštně sice přebíhal mezi dvěma mikrofony, ale jeho projev i hlas ke kapele sedí. Ale toto není jediná změna, na podzim fofrníky opustil dlouholetý sekerník Ondřej a ti jsou nyní nově oklestěni na trio. Těžko říct, zda je právě toto zeštíhlení kytar příčina, ale PSG se mi moc nelíbili. Chyběly koule, které by nasypaný death/hc měly mít, některé riffy zněly vykoštěně a v žádné skladbě nikdy nechybějící prvek, typické připískávání, riffům s jednou kytarou neprospívalo a ještě tak podtrhávalo paternovitost a budilo ve mně pocit, že Poppíci trošku vaří z vody. Ten ke konci setu naštěstí rozprášili dvěma novými skladbami, jimiž naštěstí částečně popřeli to, o čem jsem dosud psal. Skladby kratších stopáží nabraly na dynamice (vliv Hatebreed?) a pokud trio, nezíská-li k sobě do kvarteta zbývajícího člena, bude takto pokračovat, myslím, že by to byla právě ta cesta, aby nezněli jako prázdný nářez, takže pomíjím i občasné nepřesnosti – ty byly  koneckonců slyšet i u všech předchozích spolků a o jejich identifikaci muzika není. Poppíci to zkrátka mají ve svých rukou, budu je teď bedlivě sledovat. A ještě noticka k samotnému koncertu, strhl se na ně největší kotel toho večera, tak že by se mi to vše jen zdálo?

FDKS příchodem poslední kapely se celá akce zklidnila, část publika se obměnila a hudba tentokrát měla struny rozechvívat úplně jinou notou, protože jako poslední, v o třetí kytaru osekané sestavě – „blonďák“, tuším, vycestoval z ČR (ne kvůli výsledku voleb) – nastoupili FDK. Co jim její nepřítomnost ubrala? Naprosto nic! Ba naopak, písně Pražáků tím získaly na větší razanci, zněly organičtěji, vynikl Jirkův řev a  zajímavá barva druhé polohy jeho hlasu. Dokonce, vždy v popředí s výrazně vodící basovou linkou, zněly snad ještě temněji a naléhavěji, bezútěšně a s drapáky jasně zarytými do srdce. Post-metalové tempo se projasnilo více k post-hardcoreovému, atmosféra ucelila a zvuk byl naprosto bez chyby. Opravdu. Víc asi netřeba dodávat, Fdk tak, co se mého dojmu týče, dokonce přeskočili i Keep on Rotting. Paráda.

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

aktuálně

diskuze