14.5.2007 > zastávka pátá: Nancy, Francie

Původní plán byl dnes vstát cca v 6 a vyrazit do centra si prohlédnout Paříž. Vzhledem k pozdnímu příjezdu se nám to ale úplně nedaří a vstáváme až kolem deváté. Na Zdenka a Devo nemáme dnes ráno spojení a tak vyrážíme na vlastní pěst – v bytě zůstávají jen Tomáš, který vyspává svých 7 piv :-) a Viral Load.
K Eiffelovce je to nějakých 14km, takže pohoda. Začínají ale první komplikace, protože Zdena musel spát v autě na ulici v autě a ráno se nemůže dostat do domu k Devourment. Navíc už mu dochází baterka u telefonu a komunikace se ztěžuje. Ranní špička mezitím pominula, přesto je to slušný adrenalin. Frantíci snad nerespektují žádná dopravní pravidla kromě červeného světla na semaforu.. Jarda se plně aklimatizuje a osmiproudový kruhák kolem Vítězného oblouku zvládá naprosto bravurně a posílá Craftera přes pruhy jedna báseň. Kousek od Eiffelovky si dovolujeme další husarský kousek a sice že se otáčíme na světelné křižovatce, což by takový problém nebyl, pokud bychom to zvládli se vytočit na první pokus. To se úplně při rozměrech Craftera nepodařilo a blokujeme 3 pruhy v protisměru. Frantíci se můžou zbláznit :). Nakonec parkujeme 200m od samotné věže a po francouzsko-česky nerespektujeme pravidla a stavíme na placeném parkovišti bez placení :).
Eiffelovka je super, nicméně jí věnujeme pouze 15 minut, protože průběžně volá Mike, že nemůžou Zdenka venku najít, takže posílám textovou Zdenovi, volám Mikovi, aby se to vyřešilo. Do toho nás začíná tlačit čas, takže se dopravou prokousáváme zpátky. Voláme Tomášovi, aby se pomalu chystali. Právě v čas, protože tam panuje pořád ještě půlnoc. Průser je to, že ve čtvrti St. Denis, kde jsme spali, je 90 procent ulic jednosměrných, půl z nich jsou slepé a všechny jsou úzké.
Kroužíme kolem bloku, protože nejde zaparkovat, nakonec kluky nakládáme uprostřed křižovatky, což opět neslaví zrovna úspěch u místních řidičů. Navíc Shawn má už od včerejška nerva a je docela husto. Jakmile se vymotáme z uliček, naopak zase Tomáš si vzpomene, že si nechal v bytě pas. Takže rychle zpátky, ale tím, že jedeme z jiného směru, kufrujeme a kufrujeme. Jarda ukazuje mistrovského řidičského umění, kdy se otáčí s Crafterem v uličce, kde by si to někteří netroufli ani s Polo-autem. Celá tato sranda nás stojí další hodinu. Navíc se pak ocitáme v zácpě, takže Devourment a Zdenu vyzvedáváme se značným zpožděním. Kluci jsou ale v pohodě.
Zato ale Zdena má za sebou náročnou noc, kdy musel parkovat v jedné z ne moc slušných čtvrtí (slušně řečeno). Byl svědkem toho, jak afričtí spoluobčané Francouzů před jeho očima ukradli zaparkované auto, což vzhledem k tomu, že v autě měl merch za víc jak 150t, mu asi na klidu nepřidalo. Výjezd z Paříže nám zabírá dnes víc jak hodinu, takže docela stres, protože rozhodně nestíháme příjezd do Nancy dle plánu. A navíc opět krvácíme na mýtném.
Příprava na místě jde velmi rychle, nicméně klub i přes náš pozdní příjezd zeje prázdnotou, což nevypadá moc dobře. Zvukovka proběhne v pohodě, klub Azimut je prostorný, akustika výborná a se zvukařem se dobře spolupracuje. Dostáváme dobré pohoštění, kde se projevuje francouzský přístup. Pikantní je, že Amíci mají velkou nedůvěru k plísňovým sýrům :-), které my naopak považujeme za třešničku na dortu.
Samotný koncert je zatím co do návštěvnosti nejslabší. Pořadatel tohoto koncertu totiž zkusil velmi progresivní metodu propagace – obeslal své známé sms-kami. A jaké překvapení, že dorazilo celých 40 lidí. Noc po koncertě pak trávíme v F1.

15.5.2007 > zastávka šestá: Wermelskirchen, Německo

Na dnešní koncert se hodně těšíme. Hráli jsme tu před zhruba půlrokem na NRW Deathfestu po boku např. Gorgasm nebo Insidious Decrepancy a byl to jeden z absolutně nejlepších koncertů v éře Despise. Jde totiž o akci, kam se sjíždějí pouze lidi, které zajímá pouze brutal death US střihu a sjíždí se jich tam hodně, navíc dokážou udělat naprosto luxusní kotel a atmosféru, kterou jsem už dlouho v Čechách neviděl. Další potěšující věc je, že tento koncert je už cca tři měsíce vyprodaný.
Na místo přijíždíme na naše poměry včas a rychle se aklimatizujeme. Zdravíme se s Torstenem, který organizuje i tuto akci i s dalšími známými z minula. Očekávání nezklamala, klub se utěšeně plní, u stolu s merchandise se začíná tvořit fronta. Dnes je před náma pouze jedna místní předkapela (By Brute Force). Moc ji nestíháme sledovat, protože kluci se rozehrávají a my se Zdenou prodáváme jako vzteklí.
Po předkapele nabíháme na stage a začínáme do lidí tlačit Serenity Through Indulgence. Sál je plný a tvoří se mosh pit. Ohlas na Despise je skvělý a dnešní vystoupení se vydařilo. Na Pyrexii zveme na pódium Zdenu, abychom to střihli se dvěma zpěvy. Zdena je už ve Wermelskirchenu docela profláklý, takže sklízí slušný aplaus. Myslím, že po počátečním stresu si to konečně začíná taky užívat :). Ovšem to, co se pak odehrávalo během setu Viral Load a hlavně Devourment, to se nedá popsat.
Je naprosto zřejmé, na co sem lidi přišli. Přes celý klub se tvoří jeden velký circle pit a Devourment nechápou. Po koncertě jsou z toho absolutně odvaření a údajně v životě nezažili lepší koncert. Takže konečně můžeme říct – don´t fuckin´ mess with Texas! Opět se potvrdilo, že Welmerskirchen má neopakovatelnou atmosféru. Takhle si osobně představuju brutal death metalové koncerty! A pokud by všechny koncerty vypadaly takhle, tak snad ani nechci dělat nic jiného.
Po koncertě spíme přímo v klubu, takže dáváme i afterparty a kapely se dávají celkem slušně dohromady. Tomáš to opět rozjíždí ve velkém stylu a do víru dění zapojujeme i Kapitána Morgana, což pak Tomáš zjišťuje další den až čistou náhodou :-). Zůstává tu s námi Torsten a skalní fanoušci. Ve Welmerskirchen totiž funguje tzv. Fistfuck Family, neboli místní moshovací komando, kolem kterých se to všechno točí. Jde o neskutečně zapálené lidi, kteří podporují spoustu akcí a dokáží dát kapelám najevo to, když je muzika baví. Jednoznačně jeden z vrcholů šňůry – návštěvnost kolem tří stovek a super atmoška.

16.5.2007 > zastávka sedmá: Gent (Frontline), Belgie

Další známá štace. Hráli jsme tu už dvakrát a pokaždé byl tento klub na jiném místě a tak čekáme, jak to bude vypadat tentokrát. Zjišťujeme, že klub byl rozšířen i do patra a dnešní koncert se má odehrávat na dvou pódiích (!!!). Což nám při kapacitě klubu cca 150 lidí přijde celkem kuriózní.
Nakonec je to celkem elegantní řešení, protože nejsou žádné prodlevy mezi kapelami a máme dost času na přípravu. A vyplácí se, zvuk je celkem zabijácký. Výhodou je, že si na turné vezeme vlastní nástrojovku, ze které umíme vytáhnout slušnou kvalitu, takže žádné nervy a pak hluková koule. Daní za to je, že Despise hraje z šesti kapel jako druhý, protože lokální kapely hrají na horním podiu na jiné nástrojovce.
Koncert dopadá i dnes skvěle, protože dorazilo nakonec něco přes 200 lidí, což je údajně na Frontline nevídaná návštěvnost, která slušně porazila i koncert Vital Remains, který se na tomtéž místě konal před třemi dny. Potěšilo nás i to, že dorazil náš kamarád Emilio z Holandska i se svou manželkou. Je super je vidět zase po pár letech.
Viral Load a Devourment sklízejí opět luxusní odezvu a vše špatné ze začátku je zapomenuto. Škoda jen, že po koncertě se hned musíme dekovat, protože další den hrajeme na Fuck The Commerce poměrně brzy a se spaním bychom to nestíhali. Frontline se totiž nachází na ulici, která je věrnou obdobou ostravské Stodolní a kolem půlnoci to tam žije tak, že pomalu ani nemůžeme projít k autům. Každopádně další velmi vydařená akce!

17.5.2007 > zastávka osmá: Fuck The Commerce, Juterbog, Německo

Absolvujeme první ze dvou plánovaných nocí v autě, což je sice nepříjemné, na druhou stranu dorážíme aspoň plně načas :-). Celou cestu nás provází hnusné počasí a na místě konání je neskutečná kláda. Po organizační stránce je to v pohodě, takže se to dnes obejde celkem beze stresu. Zklamáním je účast. Nicméně když srovnám kapely, které hrávaly na předchozích ročnících (Deeds, Fetus, Skinless apod.) versus letošní headlineři (např. Vital Remains nebo Monstrosity, kteří navíc hrají v Evropě každou chvíli), není se zas tak čemu divit. Navíc jsme zaslechli i mezi lidma negativní komentáře na adresu nových pořadatelů, kteří před časem odkoupili značku FTC.
Každopádně to dnes vypadá tak, že jdeme na pódium jako druzí. Rychlá přestavba pódia, zvučení jde taky jak po drátkách, takže během chvíle jsme ready a začínáme. Návštěvnost ve čtvrtek odhadujeme na cca 500 lidí, z nichž většina se schází pod pódiem na náš set. Náš výkon nebyl dnes úplně nejlepší, nicméně ohlas překonal očekávání :).
Příjemným překvapením byla i Fistfuck Family i zde pod pódiem. Dalšího věrného fanouška získáváme v Mikovi Majewskim, který se chodí dívat na každý náš set. Po nás přichází blok cca pěti německých kapel, které – nic proti – ale plně dostály své pověsti. Mám pocit že v Německu se opravdu death metalu moc nedaří a napadají mě pouze Despondency nebo Deadborn jako jedny z mála slušných kapel v tomto ranku. Je to i znát na počtu lidí pod pódiem – při vší skromnosti zhruba čtvrtina toho, kolik lidí se přišlo podívat na Despise.
Prodej merchandise je taky slušný, i když je znát, že jsme ve východním Německu, kde ta kupní síla je přece jen nižší. Nákupní horečka zachvacuje i některé členy naší výpravy (viď Dejvy :)) a někdy působí i menší rozbroje :-) (např. když mi Zdena vyfoukne digipack Gorguts The Erosion of Sanity).
Po Němcích jdou na řadu Viral Load a James se Shawnem jsou dnes ve formě a ukazují, jak se dělá hustě nasypaný, technicky velmi slušně zvládnutý brutal death s občasnými houpačkami. Ohlas mají naprosto skvělý a pod pódiem to opět zhoustlo. Devourment bez komentáře, dnes zahráli doposud před největším publikem a se zvukem, který jim tu připravili, je to fakt vražda! Po nich hrající Disbelief už jen paběrkují.
Suma sumárum, vypadá to, že úroveň FTC, obsazení a návštěvnost rok od roku klesají a dnešek stál drtivě na Butchering Europe Tour package, nicméně pro nás to byla další pozitivní zkušenost. Nastupujeme na další noční přejezd, abychom stihli dorazit včas na jedinou domácí zastávku – Olomouc.