Články

přeposlat článek tisknout
Celebrare Noctem Fest MMXVI

Celebrare Noctem Fest MMXVI

  • kdy: 19.11.2016
  • kde: Spinnerei Traun, Traun, Rakousko

Zvuk se oproti loňsku výrazně zlepšil, Mark of the Devil předvedl nejlepší vokál a Negative Plane nejoriginálnější set.

kostelpodium lebkaJe to rok zpátky, co jsem se poprvé vydal do rakouského Traunu ležícího kousek pod Linzem na druhý ročník Celebrare Noctem festivalu. Tehdy jsem se vydal z Prahy sám vlakem a absolvoval docela výživný trip obohacený několikahodinovou procházkou v dešti, noclehem u pořadatelů a konzumací rohlíků s paštikou. Loni festivalu vévodily jména jako Nightbringer, Lychgate, Aosoth či Outre. Nutno říct, že letos nebyl line-up tak natřískaný jako před rokem, když však organizátoři zveřejnili informaci, že zde vystoupí Negative Plane, The Ruins of Beverast a Lvcifyre s několika dalšími menšími kapelami, bylo o mé účasti opět rozhodnuto. Kvůli tomu, že jsem tentokrát necestoval na vlastní pěst, ale vydal se i s dozorem a dalšími kamarády z Českých Budějovic autem, vás musím o napínavý cestopis ochudit. Prostě jsme jen vzali pár piv, v poledne se nalodili a před třetí byli na místě, ale nebojte se, rohlíky s paštikou jsem s sebou měl i tentokrát.

úvodní ceremoniálklub z venkuCo se týče samotného festivalu, ten oproti minulému neprošel velkými změnami. Stále se konal v hale Spinnerei Traun poblíž nedalekého kostela a vstupné bylo za přijatelných 32 €. U vstupu jsme sice letos místo látkové pásky na ruku dostali jen razítko, ale zato dostal každý návštěvník na krk kovový přívěšek. Na pódiu byla před bicími postavena obrovská rohatá lebka, vedle pár zvířecích hlaviček, nějaká ta svíce a tak. Pozitivní však byly dva fakty, které přispěly k příjemnějšímu zážitku z celé akce. Tím prvním bylo přesné dodržování časového harmonogramu. Letos všechny kapely začaly na minutu přesně, a nemuselo dojít ke zkrácení žádného setu. No a tím druhým, ještě více potěšujícím, bylo diametrální zlepšení zvuku. Vzadu a po bocích byl sice trochu přebasovaný, ale v předních řadách, kde jsem se většinu času pohyboval, byl během téměř všech vystoupení skvěle čitelný. Ve velkém sálu nebyl problém se prodrat dopředu v průběhu koncertu ani loni, letos to ale díky návštěvnosti bylo ještě o poznání snadnější. Možná za to může slabší výběr kapel, mezi kterými bylo méně zvučných jmen, ale hlavně bych za to vinil fakt, že se ve stejný den konal i Sinister Howling festival v Německu, kam několikSerpere fanoušků black metalu zavítalo raději než na Celebrare Noctem. O moc více než 250 lidí zde nebylo.

Hudební program začal v 15:00, ale ještě před tím, než se na pódium dostavila první kapela, proběhl symbolický úvodní ceremoniál. Ten spočíval v tom, že se do místnosti dostavili pořadatelé Funkenflugu a kromě toho, že ji celou vykouřili kadidlem, hlavně pomazali a poplivali podlahu na několika místech krví. Poněkud úsměvné, ovšem i trochu efektní. Po asi pětiminutovém uctívání dorazili na stage Serpere. Ti byli v sobotu jedinou rakouskou kapelou. Věnoval jsem jim asi 15 minut a i ze zkušeností z minula mohu říct, že byli naštěstí jedinou rakouskou kapelou. Průměrně zahraný black metal bez výraznějšího nápadu. Typická první kapela, během které raději utratíte 75 € za vinyly. I takových je ale třeba.

Lunar MantraHned druzí Lunar Mantra ovšem úroveň hudby razantně pozvedli. Začali sice poměrně kýčovitě – cinkáním do tibetské misky a hrdelním zpěvem, což vzhledem k tomu, co hrají, působilo jako zbytečná póza, ale v následujících minutách mě o svých kvalitách rychle přesvědčili. Do jejich atmosférického black metalu se dalo velmi snadno ponořit, svižnější pasáže střídali s doomovějšími a obě jejich polohy dobře fungovaly. Použití čistého hlasu a outro tvořené opětovným mručením a cinkáním by se dalo považovat za slabší, ale vzhledem k tomu, že Lunar Mantra hrají pouze tři roky a mají na kontě jen jedno EP, myslím si, že o Skotech v budoucnosti ještě uslyšíme.

Shrine of InsanabilisShrine of Insanabilis jsem měl letos možnost vidět už na Prague Death Mass festivalu, kde sice předvedli dobrý koncert, ale na prdel mě vyloženě neposadili. Jenže když začali hrát v Rakousku, spadla mi brada hned během prvního songu. Podobně jako Outre loni, i Shrine of Insanabilis přišli, jejich set byl od začátku do konce výtečný a stále nabíral na síle. Perfektně zahraný moderní black s výraznými melodiemi, několika rytmickými rozpady a lehkými disharmoniemi, které však jsou do hudby vměstnány natolik vhodně, aby nenarušily její plynulost a stále bavily. Vzhledem k tomu, že hráli jen ze svého debutu Disciples of the Void a nového EP Tombs Opened by Fervent Tongues, posluchače znalého jejich tvorby songy držely a mohl si Němce skvěle užít. Pomyslnou laťku nasadili hodně vysoko a po tomto vystoupení mohu klidně říct, že Shrine of Insanabilis patří mezi nejlepší kapely na německé blackmetalové scéně.

Mortuus UmbraS čtvrtými Mortuus Umbra přišel čas na trochu exotiky. Pochází z Izraele a jde to na nich vidět (baskytarista je totální čert :)). V jejich hudbě se však země původu vůbec neprojevuje. Izraelci se zaměřují na black/death, který zní v jejich podání celkem průměrně. Nějaké nápady mají sice fajn, ovšem lze poznat, že je moc neumí poslepovat dohromady. Zřejmě jim k tomu chybí ten správný cit. Navíc, když už se po třech utrápených minutách začal song konečně rozjíždět a přišla nějaká dobrá pasáž, tak místo aby ji rozvinuli, protáhli nebo vygradovali, skladbu namísto toho utnuli. Rozhodně mají plus za to, že v Izraeli podobnou hudbu, která není úplný průser a nebojí se s ní vyjet na turné, hrají, avšak kromě basákova growlu mě Mortuus Umbra moc nezaujali.

Obscure BurialObscure Burial to po tomto měli poměrně snadné. Hrají sice oldschool death metal ohlodaný na kost pouze s občasným sólem a bm prvky, ale ta jejich přímočará agrese funguje dobře. Přišli, začali sypat a po čtyřiceti minutách odešli. Jednoduché a úderné. Jsem vlastně rád, že pořadatelé pozvali právě Obscure Burial a ne poněkud známější Kadotus, kde několik členů OB rovněž hraje. Škoda jen, že na Finy, jak je tomu v Rakousku zvykem, nikdo nepařil. Takhle se stali přehlídkou pro fotografy, kteří byli tak drzí, že si klidně stoupli před jediného člověka, který se na Obscure Burial trochu hýbal, čímž si vysloužili slušnou ránu pěstí, než jim konečně došlo, že by mohli táhnout do prdele.

The Ruins of BeverastNa následující The Ruins of Beverast se ale už sál konečně trochu zaplnil. Soudě dle počtu hlav, Ruiny byly pro mnoho lidí hlavní kapelou festivalu. Ono aby ne, jejich fúze atmosférického blacku s death/doomem je velmi zdařilá a o jejich koncertech ze všech stran slýchám samé chvály. Sám jsem byl tedy zvědavý, jaké to bude. Když Alexander se svými spoluhráči (mezi kterými je například i Arioch z Ascension a Secrets of the Moon) přišli na stage a odehráli první song, bylo zřejmé, že živé provedení bude poněkud jiné, než bych čekal. I když byl na pódiu i klávesák, jeho nástroj a samply byly spíše potlačené a prim zde hrály kytary s bubny a vokály. Atmosféra skladeb byla z části zachována, ale než na ambient byl mnohem více kladen důraz na metal, a to i v klidných pasážích. I struktura samotných songů byla částečně pozměněna. Třeba sólo ve staré skladbě Between Bronze Walls bylo upraveno, a ta vyzněla o dost jinak než na albu. Živák se podobal více posledním dvěma deskám, z nichž pár kusů zaznělo – kupříkladu Daemon z Blood Vaults. Koncert The Ruins of Beverast ale dobře šlapal a dovedl pohltit, i tak ale nebyl ideální. Za poměrně nepovedené musím označit čisté vokály, které Němcům moc nešly a občas se jim ani nepodařilo zpěvy sjednotit. I přes tento fakt hodnotím jako jeden z nejlepších songů Kain's Countenance Fell, jehož refrén na čistém zpěvu stojí. Závěr pravděpodobně patřil I Raised This Stone as a Ghastly Memorial, po kterém Ruins skončili. I když set TRoB nebyl úplně perfektní, i přesto byl ale mocný a uvítal bych, kdyby hráli klidně o půlhodinu déle.

Negative PlanePo Ruinách většina lidí odešla (někteří úplně), ale já setrval vepředu, protože další kapela byla naopak pro mě tou hlavní. Řeč je o Američanech Negative Plane. Jejich avantgardní pojetí black metalu jistě nesedí každému a je vlastně pochopitelné, že i z malého davu, co na ně zůstal, v průběhu setu několik dalších lidí odešlo. Já je však díky atypickým kytarovým linkám a zajímavé rytmice velmi rád a i přes počáteční obavy mě bavili více, než bych čekal. To, že budou hrát jen ve třech jako na většině evropských koncertů, jsem věděl předem a byl jsem vůči tomu lehce skeptický. Přeci jen dvě kytary jsou dvě kytary. Ve výsledku si ale nakonec myslím, že absence té druhé Negativnímu Letadlu prospěla. Všechna důležitá sóla stejně hraje sám Nameless Void a alespoň měli krásně čitelný zvuk. Nedostatek hutnosti jsem nepociťoval. Jelikož hned po intru začali songem The Chaos Before The Light, který paří k jejich nejlepším, byl jejich set správně nakopnutý hned od startu a skvělým výběrem skladeb bavil celou dobu. Et in Saecula Saeculorum a Stained Glass Revelations (došlo i na závěrečný, více než 10 minut dlouhý kus) střídali 50/50. Kvůli vokálu, který Negative Plane jako jediní neměli založený na řevu, ale spíše na hodně naechových výkřicích a zpěvu (např. v Angels of Veiled Bone), byli nejméně zlou kapelou festivalu, nicméně pro mě i nejzajímavější a nejoriginálnější. Na to, jak Bestial Devotion hraje na bicí proměnlivě a na jeho hrátky s činely šlo zírat celou dobu. Z Edwardovy hry na kytaru šla také hlava kolem a hostující Lord Thammuz si s basou rovněž dobře rozuměl. Když srovnám NP s Occultation, kteří zahráli na letošním Prague Death Mass a jak je jejich hudba podobná, šlo by Negative Plane vytknout, že mají méně propracovaný songwriting, atmosféru a jsou méně uchopitelní, ale o to více mě naživo bavili. Tohle bych si dal hned znovu a doufám, že se v dohledné době konečně dočkáme nového alba.

Lvcifyre / Death Like MassHeadlinerem festivalu ovšem byli britští deathmetalisté Lvcifyre, kteří měli pro Celebrare Noctem připravený speciální set. Upřímně řečeno, jejich poslední album mám docela rád a stejně jako na Brutal Assaultu i zde do nás poctivě sypali svůj infernální death metal. O tom, že byli nejrychlejší kapelou večera, není pochyb. Bubeník jel jako šicí stroj. Nicméně časem mi přišli poněkud plošší a nevědět o tom, že k nim má na pódium v průběhu koncertu přijít host, nevím, zda bych vepředu vydržel až dokonce. Kdybych ale odešel, udělal bych obrovskou chybu! Zhruba po půl hodině se ke čtveřici přidala tajemná postava v kápi. Nebyl to však nikdo jiný než Mark of the Devil z polských Cultes des Ghoules, který Lvcifyre nahrál nějaké vokály i na desce Sun Eater. Ruku na srdce, ve chvíli, kdy Marek poprvé zařval, bylo úplně jedno, že před tím Britové odehráli několik věcí, jelikož jejich dosavadní snažení naprosto pohřbil. Jeho vokál je něco ohavně krásného a naživo měl teprve sílu. Poté, co dokončili rozehraný Celebrare Noctem Fest MMXVIvál, konečně přišel čas na onu speciální část setu. Společně totiž odehráli několik pecek (tuším čtyři) projektu Death Like Mass. Skladby z EP Kręte drogi sice nejsou tak brutální jako ty doposud hrané, ale jsou o to zlejší. Riffy mají pěkně temnou atmosféru a hudební zručností Lvcifyre byly i skvěle zahrány. Hlavní slovo zde měl ovšem vokál. Tyvole, ten vokál! Silnějších hlasů jsem opravdu mnoho neslyšel a bylo jedno, jestli Mark of the Devil v polštině nechutně řval nebo zpíval. Na nahrávce Death Like Mass je výtečný, ale během koncertu se ještě více přiblížil nové desce Cultes des Ghoules.

I když bych jej vydržel poslouchat klidně do dneška, pár minut po dvanácté se muselo skončit a letošní ročník Celebrare Noctem festivalu byl tímto u konce. Jak jsem již zmínil v úvodu, na loňském ročníku vystoupily o chlup lepší kapely, ale díky hladkému průběhu a skvělému zvuku jsem si ten letošní užil ještě více. Těžko říct, která kapela byla nejlepší. Osobně mě asi nejvíce bavili Negative Plane, ale téměř všichni zahráli super koncerty. Uvidíme, jaké kapely pozve Christoph a spol. příští rok, ale vzhledem k tomu, jak jsem se tentokrát bavil, rád navštívím Celebrare Noctem festival i v budoucnu. Jen příště se údajně přesune kvůli prodeji haly na nové, ne moc vzdálené místo.

Jiné názory


Přispěj do diskuze

Kurva! https://soundcloud.com/malignant-voices/death-like-mass-jak-zabija

https://youtu.be/X-Y9_D1yOXo

Škoda, že zveřejnili zrovna tenhle song od Lvcifyre. Ty další - Death Like Mass, kde řval Mark sám, byly mnohem lepší, ne jen bezduchá sypanice.

aktuálně

diskuze