Články

přeposlat článek tisknout

Cable Car Theory, Ravelin 7, Thema 11

  • kdy: 11.2.2003
  • kde: Praha, 007

Může to být rok, rok a půl, co jsem viděl THEMU 11 naposledy...
... před deštěm ulehčujícím mrakům nasáklým tesknotou vypařující se z pod prstů kytaristových jsem ani dříve neprchal. Nabízím se (přistupuji k podiu), jsem filtrem, pijákem... Emise černoty vašich duší je i mím očistcem. Tak to do nás ser!! .. rád bych zakřičel, ale hradecký noiz nebyl hoden takové poklony... ale říci, že jsem srab, by bylo pravdě blíže.
Nabízím pár očí k zavření a uši co se nebudou bránit, jen to prosím vemte přes pár okrajových bloků mé mysli.
Již bez promítání, kdysi se povídalo také o gramo djeyovi.. ale, bez jakýchkoli vyvozujících závěrů, přístup: "nechť za nás hovoří muzika" je fér.
Snad jedním songem vzpomněli na split s RAVELIN 7, myslím že zaznělo "the stars" ze splitu s GNU (ovšem bez oněch gradujících samplů, či co to je za satanovu mašinu, song nedosáhl své studiové síly) a zbytek (3-4 songy) jsou novými vynálezy zkázy (split 7" picture s CANITHRASHCAN!?, ochutnávky z nové 12"..?).
Tedy: hurá!! THEMA je stále svá a má nové, dobré... stejné songy!!
Věřím, že životní situace jsou pro THEMU nejsilnější inspirací. Matematiky či jakýchkoli zažitých a odzkoušených pravidel a schémat zcela prostý zvuk skromně odvádějící pozornost od technických fines směrem k posluchačovu nitru. Monotónnost a tranz ano, ale také rockovější polohy, svižnější rytmika.
V posledním (naštěstí!) songy se přesně podle regulí sypalo! Kámo Vojta je naladěn tak jak by měl být na koncertě každý a rozhodl se, že i mně dá ochutnat ze své pozitivity..."máš řepu tak pař!!". Zatím si ho nevšímám, ale Vojta mi vytrhává lahváče a pokládá ho stranou, trochu mě pošťuchuje a já jen doufám, že THEMA už nebude sypat, a vůbec že už brzy skončí...
Hovno! Sypačka! Dostávám kravatu či co a už válíme kotouli po zemi, Votan mě vysílá směrem k okolo stojícím čumilům (nepařil nikdo...) do kterých se mile rád vší silou opírám... Pár vteřin stačilo k potlučení všeho možného a já Vojtovi děkuju! Tenhle song byl náš, aneb po bitvě je kažeý vítězem.. Konec zápisu z Honzíkova deníčku..
Snad pár, jedna, poloha kroutítka volume by stačila k tomu, aby hlukařské vyřvané orgasmy songů byly skutečně ohlušujícími, aby se zpěvák nemusel potají očkem dívat co lidi, aby byl můj taneček přirozenou reakcí...
Nejbližším útočištěm je mi v dalších chvílích barová stolička, proto jsou mé postřehy z RAVELIN 7 smyslově omezeny.
Novou nahrávku "Circle is our way" neznám a tracklist si od chlapců napsat nenechávám. Novým dojmem však byla lehká podobnost s THE DOORS, což se pravděpodobně odvíjelo od jediného klávesového motivu. Jako ukřičenější, hlasitější a nastřelenější (hudebně..) DOORS s pomyslnými klaunskými nosy, zneužívající veselosti frajerského, bláznivého, kraválového a neurotického rock n´rollu. Chytrá muzika vysmívající se sobě samotným, tomu "našemu" emu i plážovým zábavovkám SUFFER či PHANTOMS ON FIRE.
Debilské klávesy, navozující atmosféru dezinfekcí páchnoucího pavilonu pro přecitlivělé, dostali v RAVELINech místo na plný úvazek.
Zatímco depka THEMY dodává nadhled a až hřeje, hovadská křečovitá vychechtanost RAVELIN 7 zkličuje stejně jako cirkus nebo pouť s vystřílenými růžemi a pomalým řetízkáčem, přesto že je to muzika energická.
Snad za to mohla ta jediná poloha kroutítka volume, zkrytá to zbraň zvukařova či amíků CABLE CAR THEORY, kteří, ač bez vyložene hlukových zkratů THEMY 11, byli nejrandálovější až tankoidní válcovačkou. Obyčejný svižný rokec bez jakýchkoli, a´t vokálních či instrumentálních extrémních výpadů, přesto tak vypjatý, nezastavitelný.
Onen pomyslný kvalitativní stupínek mezi bezesporu výbornými a originálními RAVELIN 7, THEMOU 11 a CABLE CAR THEORY byl markantním od prvních tónů.
Každému podle libosti, ale věřím, že krok od méně stravitelného, snad ortodoxnějšího pojetí k písničkovějšímu, rockovějšímu výrazu, je inteligentním krokem vpřed. A právě CABLE CAR THEORY byli dalším příkladem, kdy klasičtější rock přešmrnclý hardcorovou nezpoutaností smetl české emo.violency silou dinamitu.
Hráčské výkony jsou ve "vrcholovém" emu spolehlivé. Bubeník bydlící za svými 1+1 (1 přechod + 1 šlapka) bicími hraje především rovné doprovody, avšak maximálně efektně, o síle úderu na bubínek rovné síle důrazné rány dané rukou vzpaženou vysoko nad hlavu. Mrkat nestačíš.. Více se využívá též obouruč vycinkávání na hajtku, prostě rock style. Kytaristé si spíše než s rifáží či technikou hrají s kombinací kytar (táhlé drhnuté atmo linky), zvukem, stupňováním a tahem songů. Občas pohrozí našláplým rozjezdem, ale bicman svůj nástroj mučil pomalu, o to však bolestněji.
Muzika to nebyla nijak členitá, bez častějších zvratů, ale svým tahem a nasazením od začátku do konce naprosto ztrhující.
Jediný riff mi nezůstal v hlavě, ale onu energii mám zhmotněnou před očima. Nepříliš přesnou nápovědou by byla zmíňka o hardcorovějších pasážích CAVE IN na "jupiter"u či šlapavých FOO FIGHTERS.
CABLE CAR THEORY zahráli cover UNBROKEN, který byl oproti vlastním výmyslům hrubějším v sekané rifáži a celkovém drsňáckém vyznění, jinak si melodiční hardcoristi CCT s těmito "brutalisty" co do usmrcování v ničem nezadali.... ale vždyť vy jste přece věděli, že to bude výborný!! Nebyl to první koncert... WITH LOVE, ZEGOTA, DEFDUMP....

Jiné názory

Přihlašte se pro přidávání vlastních komentářů.

aktuálně

diskuze