Album měsíce, říjen 2010

Album měsíce, říjen 2010

Album měsíce v režii tuzemské kapely? Fakt jo! Heaving Earth - Diabolic Prophecies! Dále třeba Combat Astronomy, Neil Young, Zach Hill, Aranis, The Shizit, Deathspell Omega, Vulcano, Intronaut, Decapitated, Pessimist, Neurosis, Burzum... ale je toho více...

V minulé dece jsem málem sliboval, že se sejdeme až s příchodem Santa Clause, ale nakonec se rozhodlo, že dodržíme tradiční měsíční rámec vydávání redaktorských ohlédnutí. Ten minulý – říjen - se nesl hlavně ve volebním duchu. A jak volilo osazenstvo MJC?

article_1121_px2

1. Heaving Earth - Diabolic Prophecies

Na vítězi byla shoda zřejmá. Nebyla to zelená, modrá ani oranžová. Tohle je barva plameňáků! Deathovému komandu se nakonec podařilo stihnout vydat dlouhohrající debut do konce roku – stálo čekání za to? Tak zaprvé, podobný materiál se v našich končinách u nás léta neobjevil. Člověk si už začínal vážně myslet, že Češi umějí jenom chlastat a nadávat. Někdo se však zdravě nasral a začal makat. Squadra vedená „Zmetkem“ alias Tomášem Halamou do toho pořádně šlápla a předkládá svoji citaci deathmetalových klasiků (Morbid Angel, Immolation ). S přehledem česká špička, nicméně nejen já si myslím, že to mohlo být lepší. Proč? „Zvuk se dost nepovedl, postrádám podobně silné skladby/motivy jako na Vision of the Vultures.“ To třeba říká pan Annal. Já bych doplnil, že mnohé pasáže odkazují jiným než dosavadním „peklo-směrem“ a tuším, že další tvorba Heaving Earth se bude ubírat blíž k disonantnímQuebečanům

Na dalších deskách se však Marast neshodl, takže properem každého zvlášť.

Combat Astronomy - Earth Divided by Zero

Gianniho vítěz, nad nímž se již dříve pozastavilo více lidí. „Takhle by zněl zhudebněný výlet Fredrika Thordendala na Antarktidu. Na pilu se vlastně vůbec netlačí, ale deska jako taková má ohromný tlak,“ říká samotný Gianni. Směska industriálu, freejazzu, progu a dalších ingrediencí. Zdá se vám to divné? Taky že ano! Jen tak mimochodem, avizovaná škatulka ‚brutal prog‘ není vůbec od věci. Přiznané inspirace jsou pestré, přesto pevně zakořeněné ve zlatých 70. letech - Magma, Meshuggah, Miles Davis, Sun Ra, Hawkwind, Godflesh, Sunn O))), Soft Machine. Kate Bush, God (konečně si na tuhle geniální záležitost někdo vzpomněl), Black Sabbath, Can. Na závěr malé uvedení do kontextu. Kdo si ulítával na poslední desce Zu, ten by rozhodně neměl váhat.

Neil Young – Le Noise

Nechme mluvit pana PF aka -OO-, zde komentářů netřeba: S producentskou legendou Danielem Lanoisem (got it?) nahrál kanadský veterán jedno z nejlepších (sólových) alb své kariéry. Kromě dvou akustických balad ho tvoří písničky, v nichž se doprovází jen na kytaru, leckdy zkreslenou a zvrstvenou k nepoznání. I přes tuhle změnu ochranného zbarvení se jádro Youngovy tvorby nezměnilo. Vše stojí a padá s jeho mimořádným talentem doslova chrlit jednoduché a přitom mimořádně působivé písničky.

Zach Hill – Face Tat

Co taky čekat od pana Kotka. Math, math, math. Ten člověk by měl skončit někde na ekonomickém institutu a pokud možno z něj nevylézat. Hill představuje půlku provařené Helly, jen má k ní dalších (odhadem) 1 573 projektů. Blázen. Podobný chrlič desek jako John Zorn. Na závěr si vypomohu chytrými kecy pana Bukáčka: „Je to tak úchylné, až to bolí. Hill je člověk, který na svých sólovkách dělá tak strašně škaredou hudbu, až je to krásný. I když to zní možná až příliš jako kompilace "béček" z jeho miliard milionů projektů…“ Amen.

Aranis - Music for Mirage

Gorth praví: „Nádherná belgická avantgarda. Mix klasiky, folku a zeuhl / RIO, který zaujme na první poslech. Přitom není vlezlý, je příjemný a neoposlouchá se. Kolikrát za desku dokáže strhnout jen vkusně jednoduchá kombinace houslí a ženského zpěvu. Perverzní ovšem je, že jeden song mi připomíná sólo z nějaké starší věci od Children Of Bodom. Mimochodem, asi před měsícem hráli v Německu s Magmou a Sleepytime Gorilla Museum.“ Gorth bije hlavou do zdi. No kurva, a já taky!

The Shizit - The Shizit

Ať to máme trochu pestřejší, LordSnape mimo jiné v digitálně hardcorovém rozpoložení. The Shizit možná někomu připomenou klasiky Atari Teenage Riot, ale dvojka ze Seattlu je mnohem metalovější. „Výsledek je výrazně kytarovější (tzn. méně drum’n‘bassu) násyp s elektronikou. Duc-duc bicí z vás vytlučou duši jako po návštěvě Czech Tekku, kde by hráli i Hatebreed! Tak nějak to zní.“ Tak praví Lord.

Deathspell Omega – Fas-Ite, Maledicti In Ignem Aeternum

Made by Black Hand: Kénôse byla pořád mírně blackově chytlavá. Fas-Ite je naopak šílenost sama. Je jako vulkán a láva z něj tekoucí, hm, co to povídám, tohle je celý lávový svět! Šílenství, to je to pravé slovo. Někde jsem se dočetl, že Fas-Ite je vlastně takové blackové Everything is Fire. Ono je to poněkud naopak: EiF je deathové Fas-Ite, páč je na posluchače mírně jemnější. Fas-Ite má všechno, co EiF, ale navrch je ještě zoufale duševně nemocné, paranoidní, schizofrenní. I po dvacátém, ba i třicátém poslechu objevíte střípky kytary, které jste předtím neslyšeli.
Black Hand rovněž doporučuje The Ruins Of Beverast a jejich desku Foulest Semen of a Sheltered Elite, kterou bych čekal spíš od takového Lunarise. Lo-fi black se silně nehumánní atmosférou, dle autora dokonce jedna z desek minulého roku…

Vulcano (Bra) - Bloody Vengeance (1986)
Brazilská old school klasika z dob, kdy byl extrémní metal ještě v plenkách. Zvukově i stylově blízká americkým Possessed a masivně čerpající z Venom a Motorhead. A vzhledem k tomu, že trvá jen cca 23 minut, tak se při páchání násilností člověk ani nestihne moc unavit. Toť Lunarisova slova.

Zbytek projděme letem světem. Brutus kýve hlavou do rytmů poslední desky

article_1121_px1

originálních a valivých (s psychedelickým přesahem) Intronaut, jež nese zhulený název Valley of Smoke. Bizzaro sází na prověřenou jistotu – jednu z nejlepších polských deathových desek za dlouhou dobu, Decapitated - Organic Hallucinosis. Kapela to po tragické smrti bubeníka znovu pomalu, ale jistě rozjíždí. Snad se brzy dočkáme následovníka. Baara velmi, ale opravdu velmi doporučuje žhavou novinku od českých progresivistů Pessimist nazvanou Longaevus. To bych rád slyšel! Brosqička volí podzimní zmar a dnes již pohřební klasiku od Neurosis (Through Silver in Blood) a dvě desky od Burzum (Belus, Filosofem). Bacha na žíly!

Další desky:

Insidious Decrepancy - Extirpating Omniscient Certitude
Grotesque - Grotesque (EP)
Fairuz - Eh... Fi Amal
Kylesa - Spiral Shadow
Twilight - Monument to Time End
Amon Tobin - Monthly Joints Series
Shield Your Eyes - Theme from Kindness
Ion Dissonance – Cursed
Severed Savior - Servile Insurrection
War From A Harlots Mouth – MMX
White Moth – White Moth
Melechesh - The Epigenesis
The Devil Wears Prada – Zombie
Cradle Of Filth - Darkly, Darkly, Venus Aversa
XX Ulcerate – Everything is Fire
Mithras – Worlds Beyond the Veil
Goat The Head – Dopplegängers
Queensryche - American Soldier
Rebirth Of Nefast - Only Death
Myrkr - Black Illumination

aktuálně

diskuze