AMORPHIS, LEPROUS, THE MAN-EATING TREE

report

Co k tomuto koncertu říct? LEPROUS neuvěřitelně překvapili a AMORPHIS jako vždy nezklamali. Rozčarování tentokrát jen zařídili pořadatelé, když bez oznámení posunuli start koncertu o půl hodiny dopředu. Ale i takové věci se zkrátka stávají.

AMORPHIS jsou dnes velmi oblíbeným zpestřením koncertních pódií. Jejich poslední deska The Beginning of Times přinesla fanouškům přesně to, co od kapely takového formátu člověk očekává. A u příležitosti k velkému turné na podporu novinky se i Marast samozřejmě na pražské zastávce v Retru zastavil.

Nevím proč, ale většinou, když někam jdu, tak se většinou něco podělá. V tomto případě šlo o posunutý začátek startu první kapely THE MAN-EATING TREE. Pánové jsou z Finska, hrají takový, dnes již poměrně rozšířený melancholický gothic metal a na svém kontě mají dvě desky. Hrálo se především z té druhé, Harvest, ale tím následující výčet končí. Neměl jsem dostatek času udělat si širší obrázek, ale z té dvojice skladeb, co jsem měl možnost slyšet, mě nic nepřesvědčilo, že bych přišel o něco výraznějšího. Poměrně zajímavý název kapely se tu střetl s nezajímavou muzikou a řekl bych i dost rozporuplným vokálem, který tuto svou náladu přenesl i k těm pár přihlížejícím před pódiem.

LeprousDruhé, pro změnu Nory, LEPROUS jsem slyšel a věděl, co od nich očekávat, a tak jsem byl velmi natěšen, co předvedou. Pánové jsou poměrně mladí (věk v rozmezí 19 – 24), energie mají na rozdávání a už od začátku dali vědět, že do toho dávají všechno. Avantgarda, progrese, údernost, neobyčejné hudební nápady a hlavně vynikající materiál z desky Bilateral drtí posluchačstvo. Einar Solberg stojící za klávesami, rozhodně nezahálí. Své klapky mlátí hlava nehlava, a když roztočí své blonďaté dredy, říkal jsem si, jestli na něčem nejede. Postupně se mi zdálo, že si snad museli vzadu v šatně šlehnout úplně všichni, protože tohle bylo úplně neskutečný. Chcete vědět, co však na celém setu bylo vůbec nejlepší? Jedinečná atmosféra a fakt, že LEPROUS v živém podání zní lépe jak z desky. Frontman si všechny zpěvové linky neskutečně užívá a vysoké nápěvy zvládá s naprostým přehledem i s rukama na klávesách. Naprostým vrcholem byl rozhodně song Waste of Air, jenž neskutečně naložil, dále pak pomalá baladička Mb. Indifferentia a jeden ze dvou zástupců debutu Tall Poppy Syndrome jménem Passing. Živelně burácející show a skvělý koncert. Kdo neviděl, může jen litovat!

AmorphisJdeme dál, večer pokračuje a na scénu vlítli AMORPHIS. Ti už mají přesně dle předpokladů klub zcela narvaný. A kdo by čekal od těchto chalanů nějaké změny? Vše bylo jako vždycky. I když mám s čím porovnávat, musím opětovně říct, že AMORPHIS jsou prostě špička. Ze začátku se sice hledali zvukově, ale pak vše dobře dopadlo. Po intru spustili Song of the Sage, pak Mermaid a dále to byl oblíbený průřez skrz celou, bohatou diskografii. Změnu jsem nicméně zaznamenal na Tomiho image, která je díky slušivé černé vestě více rockerská, též byl o dvě madla upgradován i jeho oblíbený mikrofon. Vše šlapalo jako hodinky, byl hodně cítit onen pověstný cit pro melodie a vlastně jediné, co mi trošku kazilo dojem, byla očividná únava z turné, což bylo vidět hlavně na Esovi, který se normálně u kytary usmívá, ale nyní vypadal spíše jako kdyby chtěl jít už domů se vyspat. Co však kvituji s velký povděkem je rozložení playlistu, kde zazněly mimo starých osvědčených přídavkových hitů jako Black Winter Day, My Kantele i třeba taková Alone. Nicméně Tuonela byla opět vynechána, což je trochu škoda. Ale i tak to byl jako vždy velmi povedený set     . AMORPHIS si zkrátka drží svůj standard, který je ale na rozdíl od jiných kapel velmi vysoko a to se dle mého názoru jen tak nevidí. 
 
Playlist (bez záruky):
Intro
Song of the Sage
Mermaid
The Smoke
Against Widows
On Rich and Poor
Sampo
You I Need
Sky is Mine
Vulgar Necrolatry (Abhorrence cover)
Into Hiding
Crack in a Stone
Alone
Silver Bride
Black Winter Day
My Kantele
House of Sleep
 
Fotky © Tereza Váchová / musicserver.cz

Vložit komentář

LordSnape - 20.01.12 12:37:31
Stana: Playlist Leprous: Thorn, Restless, Passing, MB. Indifferentia, Waste Of Air, Dare You, Forced Entry
bizzaro - 20.01.12 09:20:13
jako Bilateral, deska roku? dost mozna..
Stana - 20.01.12 08:48:12
Hráli Leprous Mediocrity Wins?
LordSnape - 20.01.12 00:41:05
Hele fakt škoda. :(
bizzaro - 20.01.12 00:36:53
za ty Leprous jsem neuveritelne nasranej...

Zkus tohle